Ty Syčáci a Tytyty. Poetické esperanto živě

Ty Syčáci a Tytyty. Poetické esperanto živě

Album Tytyty není jen záznamem povedeného koncertu. Důležitá je energie samotná a celkový posun prakticky všech skladeb k větší ráznosti, syrovosti, dravosti. Fanoušci si také mohou celkem jednoduše zkompletovat diskografii Syčáků včetně rarit – buď nevydaných, nebo vydaných mimo řadová alba.

Ty Syčáci prý původně vůbec neměli v plánu natáčet a vydávat koncertní album. Jenže tradiční vánoční koncert Petra Váši a jeho kapely v klubu Stará Pekárna se tak povedl – a navíc se podařily i fotografie Richarda Procházky z vystoupení –, že by byla škoda ukrývat záznam v šuplíku. A tak osm let po bilančním albu Bum bum bum (To nejlepší a bicí) vydává skupina další retrospektivní pohled na svou tvorbu. Zmíněnou kompilaci z roku 2007 Syčáci natočili po dvou řadových albech a dvou rozmáchlých operách, přičemž všechny písně zaznamenali ve studiu znovu v rozšířené sestavě s bubeníkem Alešem Pilgrem. Od té doby kapela vydala dvě nová alba – KrásaEldorado – a právě na ně se na koncertní desce zaměřuje především. Kromě toho se na playlistu objevilo několik málo zásadních hitů z dřívějších alb – Věšák, Velký trh, nepřekonané Hadí nohy a v neposlední řadě také vzpomínka na Vášovu starší kapelu Ošklid, legendární Lokomotivám se motají kola.

Album Tytyty však není jen záznamem povedeného koncertu. Skupina využila této komunikace se svými příznivci a jako bonus jim nadělila čtyři další skladby. Dva takzvané outtakes z alba Bum bum bum (tedy „co se nevešlo“) a dvě písně, které vyšly na tematických kompilacích Zpívající břidlice (Underground Music) a Mňága a Žďorp – Dáreček (Dutý ale free). Fanoušci, zřejmě za to, že jsou – slovy kapely – „tak zajímaví“, si tak mohou celkem jednoduše zkompletovat diskografii Syčáků včetně těchto rarit.

Kvůli bonusům – a třeba i kvůli Lokomotivám, které Syčáci dosud na CD nezaznamenali – má album Tytyty smysl. Ale za pozornost stojí i koncertní verze písní, které fanoušci kapely důvěrně znají ze studiových záznamů. Důvody jsou minimálně dva. Prvním z nich je dramaturgie alba, díky níž si může posluchač nenásilně porovnat dva poslední dlouhohrající projekty skupiny, rockovou desku Krása s českými texty a žánrově hůře definovatelné Eldorado se slovy v „translatině“ („translatina je poetické esperanto, které si neklade nárok na stoprocentní srozumitelnost, ale na poetickou komunikaci mezi národy,“ říká Petr Váša). Jakkoli na koncertech dochází ke konvergenci, stylovému přiblížení písní z obou alb, hity z Eldorada jako Tomato nebo Chrono numero tvoří i ve svých rockovějších verzích autonomní hudební svět, odlišný od konvenčnějších písní z Krásy. Jinými slovy – energie, která sálá z písně Večer pro mě, se kvalitativně (nikoli kvantitativně) od energie skladeb Laguna nebo Orcano. Tuto dvojkolejnost současného syčáckého repertoáru přitom vnímám jednoznačně pozitivně. Zatímco studiová alba mohou být pestrá mimo jiné díky účasti hosté (na Eldoradu např. Jana Šteflíčková), koncertní nahrávka nabízí různé barvy právě díky různosti materiálu a díky celkové dramaturgii.

Druhý důvod, proč má koncertní album smysl, je energie samotná a celkový posun prakticky všech skladeb k větší ráznosti, syrovosti, dravosti. Dotklo se to nejen rockových písní z Krásy, ale například i původně akustického hitu Věšák. Změny podobným směrem se mimochodem dočkaly i Lokomotivy, ve kterých původní voice band obohatily rockové riffy v mezihře. Přitom je zajímavé, že rockový koncertní program ve Staré Pekárně Ty Syčáci nahráli v původním trojčlenném obsazení, které si původně říkalo „akustický bigbít“ – tedy Petr Váša (hlas, zvuky těla), Petr Zavadil (kytara, bubny) a Tomáš Fröhlich (baskytara). Bubeníka Aleše Pilgra, který sestavu posílil na kompilaci Bum Bum Bum nebo na albu Krása, tentokrát uslyšíte pouze v bonusových skladbách.

Ty Syčáci jsou kapela, která pracuje především s promyšlenými koncepty, ať už jsou to opery SSSSLišák je lišák nebo album Eldorado. Záznam jednoho řadového koncertu by tak měl být přímo negací dosavadních snah Petra Váši a spol. Ve skutečnosti však album jako celek – včetně nesourodých bonusů – zní až překvapivě kompaktně. Ve spojení s pěkným bookletem, který vedle fotografií obsahuje i texty všech písní, pak tvoří reprezentativní dárek pro fanoušky skupiny i pro ty, kteří se s Petrem Vášou a jeho poetikou teprve začínají seznamovat.

Ty Syčáci – Tytyty živě…; Indies Happy Trails 2015, 21 písní, celkový čas 74:45

Foto Josef Horák

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Dále si přečtěte

Eldorado je proti drásavému Z kopce neuvěřitelně hravé album. Je ale docela možné, že i u něj si po dvaceti letech řekneme, že se na něm nemusí měnit ani slovo.  více

Jak se podařilo vydat první album Z kopce v dobách normalizace a jaké to je poslouchat svou nejstarší desku zároveň s tou nejnovější. O tom, a také o mnohém dalším jsme mluvili s Petrem Vášou – reedice Z kopce a novinka kapely Ty syčáci totiž právě vyšly.  více



Kulturní život se pokusil v nerovném boji s virovým přízrakem a vládními nařízeními přesunout do sterilního a „životu bezpečného“ prostředí sociálních sítí. Hudební instituce se v nejtemnějších měsících předháněly v uvádění záznamů památných koncertů a významné operní domy vysílaly do světa divácky nejúspěšnější představení.  více

Brněnský hudebník, zpěvák, skladatel, producent a frontman skupiny Květy Martin Evžen Kyšperský vymyslel nový projekt. Nazval jej Dula a vydal s ním debutové album Uran. Na magnetofonové kazetě ve sběratelském nákladu pouhých 50 kusů. Kdo však kazetu s kresbou z pozůstalosti Martinovy přítelkyně Alenky Černé nesežene, nemusí zoufat. Dula je k dispozici samozřejmě také digitálně.  více

V Křišťálovém sále Staré radnice pořádalo hudební těleso Ensemble Opera Diversa svůj poslední předprázdninový koncert. Tentokrát však nevystoupili kmenoví hudebníci ansámblu, ale klavíristka Kristýna Znamenáčková, s jejíž energickou a technicky brilantní hrou se posluchači jmenovaného souboru mohli seznámit již na zatím posledním albu tělesa titulovaném prostě Jan Novák, Vol. 3. Náplní úterního koncertu však nebyla tvorba Jana Nováka – Kristýna Znamenáčková představila díla přecházející od impresionistických nálad, přes dravé jazzové rytmy až k vycizelovanému hudebnímu jazyku 60. let. Pojítkem autorů se stala hudebními směry a nápady přetékající Paříž – právě zde se setkali Ježek s Martinů, Mompou a Koechlin.  více

Těsně před vypuknutím koronavirové krize vydala brněnská skupina Plum Dumplings nové album. Na rozdíl od oficiálního debutu L’épitaphe des papillons (2014), nazpívaného francouzsky, skupina tentokrát vsadila na české texty. Hovoříme se zpěvačkou, která si říká Adéla Polka.  více

Brněnský zpěvák, skladatel a klávesista Oldřich Veselý zemřel v lednu 2018. V únoru 2019 se v sále Semilasso konal 10. Brněnský Beatfest, věnovaný jeho památce. A o rok později vyšel na CD pod názvem Malý princ záznam z tohoto koncertu, doplněný několika bonusy.  více

Dvacátého čtvrtého května letošního roku, pět dní před dvaadevadesátými narozeninami, odešla na věčnost paní Anna Kománková – a s ní rovněž velice rozsáhlý zpěvník (nejen) javornických a horňáckých balad, který nosila v hlavě. Kteroukoliv píseň uchovanou v paměti dokázala osobitým, nenapodobitelným způsobem interpretovat. Celý život pečovala o vzácný odkaz, tedy dědictví po předcích – o to zajímavěji, že stovky mnohdy komplikovaných nápěvů a mnoho desítek slok a variant balad si nezapisovala, ale všechny znala zpaměti. I po devadesátce, kdy už jí nesloužilo zdraví a veřejně nevystupovala, zůstávala v kontaktu s Javornickým ženským sborem, který oživila a dlouhá léta vedla. Nikdy se nikam nevnucovala, a přitom z dovedností svých předků hodně uměla: kromě zpěvu (desítek nápěvů z kancionálu a stovek lidových písní) byla výbornou vyšívačkou: Každou součástku kroje, který nosila, si ušila a vyšila vlastnoručně.  více

V sále Konventu Milosrdných bratří uzavřel soubor Brno Contemporary Orchestra pod vedením dirigenta Pavla Šnajdra svoji devátou sezonu koncertem nazvaným Con certo: s jistotou nebo s čertem?. Program uvedl díla ve světě současné klasické hudby již zavedených autorů Alexeje Frieda, Olgy Neuwirth a György Ligetiho, jehož koncert pro housle provedl s orchestrem houslový virtuóz Milan Paľa.  více

Hudební pohádku O statečném kováři nasadilo jako letošní novinku svého open air festivalu na Biskupském dvoře Městské divadlo Brno. V pondělí měla oficiální odloženou premiéru. Pod úchvatnými kulisami brněnské katedrály vznikla inscenace, která si malé i velké diváky získá jadrnou muzikou Petra Ulrycha, svojí prostou poetikou, hravou divadelností a také jednoduše, ale působivě stavěnou atmosférou.  více

Každému, kdo měl donedávna co do činění s českomoravskou scénou folk a country, se při vyslovení jména Jiří moravský Brabec (1955-2018) vybaví nepřehlédnutelná postava mohutného vousáče, silný hlas a nevyčerpatelný zdroj informací se záviděníhodným přehledem nejen o jmenovaném hudebním žánru. Řeč je o složité, ale právem respektované osobnosti, která uměla překvapit znalostmi v celé řadě odvětví, ale také sebeironickým humorem i nečekanou tělesnou obratností. Bohužel, naposledy udivil okolí náhlým odchodem a to pár dnů před svými třiašedesátými narozeninami v červnu 2018, takřka nepovšimnut veřejnoprávními médii, pro která tolik let pracoval.  více

Po trojici koncertů, které posluchačům v rámci komorního minicyklu Konec streamu. Hrajeme zase živě! připravila Filharmonie Brno, se v pátek uskutečnil závěrečný večer nejen tohoto neobvyklého projektu, ale prakticky vzato celé sezóny 2019/2020. Po violoncellové sekci s harfou, harfě s kontrabasem a po bicích nástrojích s projekcí a tancem rozeznělo sál Besedního domu mnohem tradičnější obsazení v podobě smyčcového kvarteta. To samo o sobě ničemu nevadí, ostatně právě smyčcová kvarteta zaujímají v rámci evropské hudební tradice zvláštní místo a v průběhu více než dvou a půl století vzniklo od dob „Papa“ Haydna až po současnost impozantní množství kvalitní hudební literatury. Rozhodně si členové smyčcových kvartet nemohou stěžovat na nedostatek zajímavých děl určených pro jejich obsazení, jako tomu tu a tam bývá u jiných komorních těles. Hudebníci Marie Pšenicová (housle), Jan Rybka (housle), Petr Pšenica (viola) a Lukáš Svoboda (violoncello) však šli (ať již z vlastní, či cizí iniciativy) zcela jinou cestou. Samotná dramaturgie koncertu připomínala spíše zkoušku na blížící se svatební sezónu než závěrečný koncert cyklu, který má uzavřít ročník 2019/2020 i Besední dům.  více

Po úspěšném vystoupení violoncellové sekce s harfou včera dala Filharmonie Brno v nově vzniklém minicyklu Konec streamu. Hrajeme zase živě! prostor ještě komornějšímu obsazení. Ve středu 27. května měli posluchači možnost navštívit koncert manželské dvojice Ivany Švestkové (harfa) a Marka Švestky (kontrabas). Program sestával nejen ze skladeb určených přímo pro tyto nástroje, ale podobně jako v případě zahajovacího koncertu v této sérii zazněly také úpravy více či méně známých děl světové hudební literatury.  více

Devátý a zároveň poslední díl ze seriálu Průvodce Brno – město hudby UNESCO nese podtitul Electro, beat, multimediavíce

Jsou tomu již takřka tři měsíce, co pandemie koronaviru vtrhla do České republiky, otřásla národní ekonomikou, školstvím i kulturou; bezohledně devalvovala měnu, poslala děti do improvizovaných domácích lavic a pozavírala galerie, divadla, operní domy i hudební sály. Od té doby jsme si museli zvyknout na proměnlivá vládní nařízení, ale také na jistý kulturní půst. Streamovaná videa nezahnala hlad a ani sebelepší nahrávky neutišily žízeň. V posledním květnovém týdnu se společenský i kulturní život opatrně probouzí k životu; otevírají se také dveře brněnského Besedního domu, kde ve čtyřech dnech soubor odehraje celkem osm koncertů. V nově vzniklém komorním „minicyklu“ Konec streamu. Hrajeme zase živě! nabízí Filharmonie Brno koncerty s podnázvy: Cellisté & harfaHarfa & kontrabas duoBicisté & projekce a Smyčcové kvarteto. Prvně jmenovaný se v pondělní podvečer dokonce dočkal nezvyklé předpremiéry, když hudebníci brněnské filharmonie usedli na střeše tržnice na Zelném trhu. Se stejným programem také včera odpoledne zahájili violoncellisté v čele s koncertním mistrem Pavlem Šabackým a harfenistka Dominika Svozilová poslední sérii koncertů v Besedním domě v této nešťastné sezoně.  více

Po Velikonocích se na sociálních sítích a v médiích objevilo oficiální prohlášení, které každému milovníkovi folkloru pokazilo den. Folklorní festival ve Strážnici se letos neuskuteční. Důvody jsou všem dobře známé. Včera začala další vlna koronavirového rozvolňování a my jsme si nejen proto povídali s ředitelem Národního ústavu lidové kultury (NÚLK) ve Strážnici Martinem Šimšou. Je tedy opravdu důvod ke smutku? Na co se můžeme v nejbližší době těšit? A kdy je nejlepší doba navštívit zámecký park a strážnické muzeum v přírodě? Nejen na tyto otázky následující rozhovor odpoví.  více

Krátce po natočení svého minulého alba I’m Glad I Met You absolvovala brněnská bluesová kapela cestu do severního Mississippi, na místa, kde se blues stále ještě hraje jako lidová hudba na zápražích a o nedělních piknicích. Že během pobytu vznikl materiál na dvě nová alba, prozradil kytarista Jan Švihálek loni v rozhovoru pro náš web. „Bude to skvělá nahrávka, moc se na to těším,“ sliboval. První ze dvou avízovaných desek je nyní na světě.  více

Nejčtenější

Kritika

V Křišťálovém sále Staré radnice pořádalo hudební těleso Ensemble Opera Diversa svůj poslední předprázdninový koncert. Tentokrát však nevystoupili kmenoví hudebníci ansámblu, ale klavíristka Kristýna Znamenáčková, s jejíž energickou a technicky brilantní hrou se posluchači jmenovaného souboru mohli seznámit již na zatím posledním albu tělesa titulovaném prostě Jan Novák, Vol. 3. Náplní úterního koncertu však nebyla tvorba Jana Nováka – Kristýna Znamenáčková představila díla přecházející od impresionistických nálad, přes dravé jazzové rytmy až k vycizelovanému hudebnímu jazyku 60. let. Pojítkem autorů se stala hudebními směry a nápady přetékající Paříž – právě zde se setkali Ježek s Martinů, Mompou a Koechlin.  více