Filharmonie Brno zazářila v nedokončených dílech

Filharmonie Brno zazářila v nedokončených dílech

Filharmonie Brno a Aleksandar Marković včera opět ukázali, že jim svědčí velký symfonický repertoár a umějí si s ním poradit na vysoké úrovni. Devátá symfonie Antona Brucknera dopadla výborně, úvodní „Nedokončená“ Franze Schuberta s ní vytvořila souvislý hudební oblouk. V obou dílech jsme nahlédli do hudební Vídně i do vnitřního světa obou autorů.

Ani Schubert, ani Bruckner si za života příliš mnoho slávy neužili. Ten první vlastně vůbec a ten druhý až po šedesátce, čímž vnějškově připomene Leoše Janáčka. Při provedení Symfonie č. 8 h moll Franze Schuberta se mi zdálo, jako by Aleksandar Marković přistoupil na její mimohudební výklad. Ten ji klade do souvislosti se Schubertovou nemocí, která v něm vzbuzovala obavy ze smrti a vedla jej k osudové reflexi vlastního života. Allegro moderato první věty nasadil dirigent v pomalém tempu, které dalo vyniknout zpěvnému přednesu témat. Atmosféra celého provedení byla velmi vážná a prosvětlovala ji především líbezná barva dřev, která kontrastovala s poněkud zastřenými smyčci. Ve druhé větě provedení pokračovalo ve vážném a zamyšleném duchu, Andante con moto se téměř střetlo s tempem předchozí věty. Dílo ale nevyznělo monotónně a vtahovalo publikum do svého hudebního světa. Snad to nebyla jen náhoda, ale tak tiché a soustředěné posluchače jsem na abonentním koncertě brněnské filharmonie dlouho nezažil. Musím ale říct, že mi projev orchestru v první části programu přišel jaksi zdrženlivý – především ve smyčcích. Pořád jsem čekal, kdy se do toho hráči trošku víc opřou.

Symfonie č. 9 d moll Antona Brucknera – rovněž nedokončená – je monumentální dílo, které uzavírá nejen Brucknerovu tvorbu, ale také vídeňské devatenácté století. S trochou nadsázky by se dalo říct, že Schubertem vídeňský romantismus začíná a Brucknerem končí. V Brucknerově pozdní tvorbě cítíme hudební východisko pro dílo Gustava Mahlera i přes všechny duchovní souvislosti a motivace, které jsou u obou autorů odlišné. Tentokrát už si posluchač opravdu nemohl stěžovat, že by se Filharmonie Brno do svých nástrojů dost neopírala. Počáteční nápor energie orchestru vydržel až do konce rozsáhlého díla, i když v poslední větě se projevoval spíš setrvalým vnitřním tahem než navenek. Provedení se svou atmosférou jako by vracelo k „Nedokončené“ Franze Schuberta z první poloviny večera. V každém případě bylo těžké uvěřit, že Brucknerova devátá symfonie trvala přes hodinu.

K leitmotivům kritik abonentních koncertů Filharmonie Brno patří poznámka, že páteční provedení bývá lepší. Může to vést k dojmu, že čtvrteční premiéra má spíš funkci generálky a teprve páteční večer se to všechno hraje doopravdy a naostro. To by bylo pro orchestr dost nelichotivé a myslím, že důvod může být ukryt někde úplně jinde. Zmínil jsem zastřený zvuk smyčců v Schubertově symfonii, což je bolest, se kterou se Filharmonie Brno potýká dlouhodobě, ale její zdroj dost možná leží v nevhodných podmínkách, ve kterých orchestr zkouší. Běžné zkoušky probíhají v Besedním domě, což je krásné a vhodné místo pro komorní koncerty. Když se do něj ale namačká velký romantický orchestr s osmi kontrabasy, osmi lesními rohy atd., stává se z něj akustické peklo. Intenzivní zvuk se mlátí ode zdi ke zdi, jeho účinky až fyzicky bolí a člověk má chvílemi pocit, že mu utrhne hlavu.

Hrát v takovém prostředí je snad za hranicemi bezpečnosti práce a svým způsobem se nedivím, že se hráči podvědomě šetří. Ze zkoušek jim to zůstane i do prvního provedení v Janáčkově divadle, které je sice pro symfonické koncerty akusticky zcela nevhodné, ale zvuk orchestru se aspoň má kam šířit a hudebníci na pódiu vysloveně netrpí. Během premiéry si na to zvyknou a v pátek už jsou uvolněnější. Mířím samozřejmě k letité bolesti největšího města v republice (Praha má status kraje) – nemáme koncertní sál. A ne, není mi trapné to pořád dokola opakovat: nemáme koncertní sál, nemáme koncertní sál, nemáme koncertní sál. Orchestr nemá kde zkoušet díla, která nejlépe umí, nemá je kde předvést publiku, jeho schopnosti jsou ubíjeny nevyhovujícím a rizikovým pracovním prostředím. Říká se mi to všechno dost těžko i z toho důvodu, že nerad pletu do kritik „pochopení pro provozní problémy“. Dobrý sál sice výborný orchestr sám o sobě nevybuduje, ale bez něj to prostě nejde.

Mohli jsme si jen představovat, jak by včerejší program zněl třeba ve vídeňském Konzerthausu. Filharmonie Brno podala výborný výkon a dnešní repríza slibuje hluboký a strhující zážitek.

Franz Schubert: Symfonie č. 8 h moll D 759 „Nedokončená“, Anton Bruckner: Symfonie č. 9 d moll. Aleksandar Marković, Filharmonie Brno. 3. 4. 2014, Janáčkovo divadlo, Brno.

P.S.: Ředitelka Filharmonie Brno Marie Kučerová se před začátkem koncertu rozloučila s členkou druhých houslí Ludmilou Jakubcovou, která odchází po pětatřiceti sezónách. K poděkování i přání hodně štěstí se připojujeme. Poprvé se naopak jako členka orchestru objevila Alena Zavadilíková – zlomte vaz.

Aleksandar Marković, ilustrační foto Martin Zeman

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Dále si přečtěte

Valerij GergijevKaren CargillLondon Symphony Orchestra završili Moravský podzim způsobem, který smetl ze stolu všechny pochybnosti o tom, jestli festival má nějaký smysl. Koncert ale také poukázal na mezery a specifika v našem hudebním životě i na jeho místo v současné společnosti.  více

O umístění Janáčkova centra, jehož hlavní součástí bude koncertní sál, je definitivně rozhodnuto. Stavět se bude přímo před vchodem do Janáčkova divadla.  více

Orchestr hrál pod svým šéfdirigentem výrazně nadprůměrně a úroveň večera byla postupně stoupající. Co víc si přát? Návštěvu dnešní reprízy lze prakticky bez výhrad doporučit, a to především díky Stravinskému ve druhé polovině.  více

Filharmonie Brno pod vedením Petra Vrábela podává velmi dobré výkony, jejich spolupráce mi dělává radost a nezklamala ani tentokrát.  více

Když hlavní hvězda večera po generálce odřekne koncert, postaví všechny před téměř neřešitelný problém. Filharmonie Brno se včera pokusila vynahradit publiku nepřítomnost klavíristy Borise Berezovského excelentním výkonem a podařilo se jí to.  více


Mezinárodní hudební festival Concentus Moraviae, který každoročně přináší světové interprety a vedoucí osobnosti artificiální hudby do více než dvaceti měst na Moravě a v Dolním Rakousku, zahájil v sobotu 31. května v Porta coeli v Předklášteří svůj jubilejní 30. ročník. Hudební náplní večera se stala polyfonie z přelomu 14. a 15. století v provedení souboru Graindelavoix pod vedením dirigenta, spisovatele, filmaře a antropologa Björna Schmelzera.  více

Šestý koncert abonentního cyklu Filharmonie doma, který nesl název Beethoven, „český Beethoven“ a Martinů, se uskutečnil ve čtvrtek 22. května v Besedním domě. Jak název napovídá, na programu se objevila díla Jana Václava Huga Voříška, Bohuslava Martinů a Ludwiga van Beethovena. Do čela Filharmonie Brno se tentokrát postavila dirigentka Alena Hron a v první polovině koncertu brněnský orchestr doplnilo Trio Bohémo ve složení Matouš Pěruška – housle, Kristina Vocetková – violoncello a Jan Vojtek – klavír. Celý večer byl věnován nedávno zesnulé prof. Aleně Štěpánkové Veselé, brněnské varhanici, bývalé rektorce JAMU a jedné z nejvýraznějších osob brněnského kulturního dění.  více

Stejně jako v životě a tvorbě Dušana Holého i na koncertě se střídaly dvě polohy lidové písně. První z nich, věrná tradici a zakořeněná ve svém přirozeném prostředí regionu, zazněla v podání Horňácké muziky Petra Mičky. Druhá - výrazně stylizovaná a přetvořená pro potřeby koncertního provedení - zazněla v úpravách pro BROLN v současné době pod dirigentským smyčcem primáše Petra Varmuži.  více

Městské divadlo v Brně nejnověji uvádí Šakalí léta tedy původně filmový muzikál z období padesátých let, který vznikl na motivy povídek spisovatele Petra Šabacha. Film Šakalí léta natočil Jan Hřebejk a provázely jej písně Ivana Hlase. V roce 1993 získal jako první snímek také nově vzniklou oborovou cenu Český lev, a to hned ve čtyřech kategoriích. Bylo jen otázkou času, kdy po látce šáhne divadlo, k čemuž došlo v roce 2001 v Plzni. A muzikálová Šakalí léta od té doby mocně brázdí republiku…  více

Na 10. ročníku festivalu Maraton hudby Brno vystoupí polské ženské trio Sutari. Na svém kontě mají stovky koncertů ve více než 20 zemích světa včetně vystoupení na světovém hudebním veletrhu WOMEX v roce 2015 nebo live session pro americké rádio KEXP. Vydaly několik oceňovaných alb, z nich to nejnovější, z roku 2024, se jmenuje #kołysankidlaświata a obsahuje ukolébavky. Jejich hudba kombinuje tradiční polské písně s moderními prvky a dotýká se témat přírody, svobody, ženskosti a sesterství. Sutari zahájí v sobotu 9. srpna World music scénu festivalu v brněnském klubu První patro. Na naše otázky odpovídaly kolektivně všechny tři členky skupiny – Basia Songin, Kasia Kapela a Dobromiła Życzyńska.  více

Ke světlu – tak znělo označení závěrečného koncertu Velikonočního festivalu duchovní hudby, jehož letošní 32. ročník nesl podtitul Smíření. V podání domácí a pořadatelské Filharmonie Brno zazněla 27. dubna v kostele sv. Janů pod taktovkou Anny-Marie Helsing díla Ralpha Vaughana Williamse a Einojuhaniho Rautavaary. V první části koncertu se jako sólista představil Josef Špačekvíce

Letos si připomínáme 100. výroční narození kanadského jazzového klavíristy a skladatele Oscara Petersona (1925–2007). K této příležitosti nastudovalo klavírní trio ve složení Luboš Šrámek (klavír), Marián Ševčík (bicí) a Matěj Štubiak (kontrabas) Petersonovu Velikonoční suitu – jednu z mála jazzových duchovních skladeb, kterou hráči uvedli ve středu 23. dubna v Besedním domě v rámci Velikonočního festivalu duchovní hudby.  více

Ve Svatém týdnu Velikonoční festival duchovní hudby každý rok připravuje tzv. temné hodinky – zpěvy lamentací a responsorií prováděných za tmy v předvečer daného svátku. Po souborném uvedení například Zelenkových či Gesualdových zpěvů se soubor Ensemble Versus rozhodl pro letošní ročník nastudovat chorální repertoár českého původu. Další novinkou je také přesunutí hodinek z chrámového prostoru do tří brněnských vodojemů na Žlutém kopci, kde se každý večer uskuteční tři asi čtyřiceti minutové koncerty. Diváci si tak mohou vybrat danou hodinu, která jim nejvíce vyhovuje. Recenze se zabývá prvními z hodinek konanými na Škaredou středu 16. dubna ve vodojemu č. 2.  více

Zahajovací koncert 32. ročníku Velikonočního festivalu duchovní hudby uskutečněný včera v nově zrekonstruovaném kostele sv. Jakuba nabídl více než hodinové rozjímání s dílem Janovy pašije od soudobého, estonského skladatele a letošního jubilanta Arvo Pärta (*1935). Dílo zaznělo v podání vokálního souboru Martinů Voices s uměleckým vedoucím Lukášem Vasilkem, sólisty Jiřím BrückleremOndřejem HolubemAlenou HellerovouJanou KuželovouOndřejem Benekem a Martinem Kalivodou za doprovodu komorního ansámblu: Daniela Valtová Kosinová (varhany), Pavla Tesařová (housle), Lukáš Pospíšil (violoncello), Vladislav Borovka (hoboj), Martin Petrák (fagot).  více

Vojenský umělecký soubor Ondráš se v premiéře nového pořadu Karpatami vydal tanečním krokem přes vršky a doliny Karpatského oblouku. Novinka profesionální části souboru se odehrála na jevišti brněnského divadla Radost. A radostné bylo i sledování tohoto nového počinu. Soubor v něm na chvíli opouští velkolepé choreografie a vrací se blíže k původnímu lidovému materiálu, aniž by se vzdal vlastního výrazu.  více

Jarní koncert tělesa Diversa Quartet po delší době nabídl díla ryze tuzemských autorů. Večer konaný v pondělí 7. dubna v prostorách vily Löw-Beer nesl podtitul Tempus est iocundum podle milostné písně z rukopisu Carmina Burana. Píseň se svou rozverností stala inspirací pro dramaturgii koncertu, kterým provázelo těleso ve složení Barbara Tolarová (1. housle), Jan Bělohlávek (2. housle), David Křivský (viola) a Iva Wiesnerová (violoncello).  více

Íránská zpěvačka Mahsa Vahdat propojuje tradiční perskou hudbu s evropskými hudebními prvky, například s jazzem nebo se sborovým zpěvem. Své zatím nejnovější album Braids of Innocence, Copánky nevinnosti, které nahrála s norským pěveckým sborem SKRUK. Písně na albu vycházejí z perských básní od autorů Rúmího a Hafíze, ale i ze současných textů, které zachycují osobní i politická témata. Album tak reflektuje represivní režim v Íránu i život v exilu. Zpěvačka svou tvorbu představila v roce 2024 na festivalu Maraton hudby Brno.  více

Po měsíci se do prostoru Janáčkova divadla vrátila Filharmonie Brno, která pod vedením svého šéfdirigenta Dennise Russella Daviese provedla ve čtvrtek 27. března díla Roberta Schumanna a Dimitrije Šostakoviče. V první polovině orchestr doplnil věhlasný britský violoncellista Steven Isserlisvíce

Po prosincovém uvedení Händelova Mesiášev instrumentaci W. A. Mozarta, provedla Filharmonie Brno další oratorium, tentokrát Die Schöpfung(Stvoření) Josepha Haydna (1732–1809). Ve čtvrtek 13. března se v Besedním domě do čela orchestru postavil dirigent Petr Altrichter, sborových pasáží se ujal Petrem Fialou vedený Český filharmonický sbor Brno, a sól se zhostili sopranistka Jana Sibera, tenorista Petr Nekoranec, a basista Peter Mikulášvíce

Další z jazzových večerů, které jsou pravidelně pořádány Filharmonií Brno, byl věnován duu Will Vinson (altsaxofon) a Aaron Parks (klavír). Tito hudebníci se spolu v různých formacích potkávají už dvacet let. Proto se rozhodli, že nastal čas, aby si vyzkoušeli to nejintimnější a podle mnohých i to nejtěžší – formát pouhého dua. V podání těchto muzikantů střední jazzové generace zazněl v pondělí 10. března v Besedním domě jak výběr z klasického jazzového materiálu, tak několik vlastních kompozic.  více

Nejčtenější

Kritika

Mezinárodní hudební festival Concentus Moraviae, který každoročně přináší světové interprety a vedoucí osobnosti artificiální hudby do více než dvaceti měst na Moravě a v Dolním Rakousku, zahájil v sobotu 31. května v Porta coeli v Předklášteří svůj jubilejní 30. ročník. Hudební náplní večera se stala polyfonie z přelomu 14. a 15. století v provedení souboru Graindelavoix pod vedením dirigenta, spisovatele, filmaře a antropologa Björna Schmelzera.  více