Filharmonie Brno zazářila v nedokončených dílech

Filharmonie Brno zazářila v nedokončených dílech

Filharmonie Brno a Aleksandar Marković včera opět ukázali, že jim svědčí velký symfonický repertoár a umějí si s ním poradit na vysoké úrovni. Devátá symfonie Antona Brucknera dopadla výborně, úvodní „Nedokončená“ Franze Schuberta s ní vytvořila souvislý hudební oblouk. V obou dílech jsme nahlédli do hudební Vídně i do vnitřního světa obou autorů.

Ani Schubert, ani Bruckner si za života příliš mnoho slávy neužili. Ten první vlastně vůbec a ten druhý až po šedesátce, čímž vnějškově připomene Leoše Janáčka. Při provedení Symfonie č. 8 h moll Franze Schuberta se mi zdálo, jako by Aleksandar Marković přistoupil na její mimohudební výklad. Ten ji klade do souvislosti se Schubertovou nemocí, která v něm vzbuzovala obavy ze smrti a vedla jej k osudové reflexi vlastního života. Allegro moderato první věty nasadil dirigent v pomalém tempu, které dalo vyniknout zpěvnému přednesu témat. Atmosféra celého provedení byla velmi vážná a prosvětlovala ji především líbezná barva dřev, která kontrastovala s poněkud zastřenými smyčci. Ve druhé větě provedení pokračovalo ve vážném a zamyšleném duchu, Andante con moto se téměř střetlo s tempem předchozí věty. Dílo ale nevyznělo monotónně a vtahovalo publikum do svého hudebního světa. Snad to nebyla jen náhoda, ale tak tiché a soustředěné posluchače jsem na abonentním koncertě brněnské filharmonie dlouho nezažil. Musím ale říct, že mi projev orchestru v první části programu přišel jaksi zdrženlivý – především ve smyčcích. Pořád jsem čekal, kdy se do toho hráči trošku víc opřou.

Symfonie č. 9 d moll Antona Brucknera – rovněž nedokončená – je monumentální dílo, které uzavírá nejen Brucknerovu tvorbu, ale také vídeňské devatenácté století. S trochou nadsázky by se dalo říct, že Schubertem vídeňský romantismus začíná a Brucknerem končí. V Brucknerově pozdní tvorbě cítíme hudební východisko pro dílo Gustava Mahlera i přes všechny duchovní souvislosti a motivace, které jsou u obou autorů odlišné. Tentokrát už si posluchač opravdu nemohl stěžovat, že by se Filharmonie Brno do svých nástrojů dost neopírala. Počáteční nápor energie orchestru vydržel až do konce rozsáhlého díla, i když v poslední větě se projevoval spíš setrvalým vnitřním tahem než navenek. Provedení se svou atmosférou jako by vracelo k „Nedokončené“ Franze Schuberta z první poloviny večera. V každém případě bylo těžké uvěřit, že Brucknerova devátá symfonie trvala přes hodinu.

K leitmotivům kritik abonentních koncertů Filharmonie Brno patří poznámka, že páteční provedení bývá lepší. Může to vést k dojmu, že čtvrteční premiéra má spíš funkci generálky a teprve páteční večer se to všechno hraje doopravdy a naostro. To by bylo pro orchestr dost nelichotivé a myslím, že důvod může být ukryt někde úplně jinde. Zmínil jsem zastřený zvuk smyčců v Schubertově symfonii, což je bolest, se kterou se Filharmonie Brno potýká dlouhodobě, ale její zdroj dost možná leží v nevhodných podmínkách, ve kterých orchestr zkouší. Běžné zkoušky probíhají v Besedním domě, což je krásné a vhodné místo pro komorní koncerty. Když se do něj ale namačká velký romantický orchestr s osmi kontrabasy, osmi lesními rohy atd., stává se z něj akustické peklo. Intenzivní zvuk se mlátí ode zdi ke zdi, jeho účinky až fyzicky bolí a člověk má chvílemi pocit, že mu utrhne hlavu.

Hrát v takovém prostředí je snad za hranicemi bezpečnosti práce a svým způsobem se nedivím, že se hráči podvědomě šetří. Ze zkoušek jim to zůstane i do prvního provedení v Janáčkově divadle, které je sice pro symfonické koncerty akusticky zcela nevhodné, ale zvuk orchestru se aspoň má kam šířit a hudebníci na pódiu vysloveně netrpí. Během premiéry si na to zvyknou a v pátek už jsou uvolněnější. Mířím samozřejmě k letité bolesti největšího města v republice (Praha má status kraje) – nemáme koncertní sál. A ne, není mi trapné to pořád dokola opakovat: nemáme koncertní sál, nemáme koncertní sál, nemáme koncertní sál. Orchestr nemá kde zkoušet díla, která nejlépe umí, nemá je kde předvést publiku, jeho schopnosti jsou ubíjeny nevyhovujícím a rizikovým pracovním prostředím. Říká se mi to všechno dost těžko i z toho důvodu, že nerad pletu do kritik „pochopení pro provozní problémy“. Dobrý sál sice výborný orchestr sám o sobě nevybuduje, ale bez něj to prostě nejde.

Mohli jsme si jen představovat, jak by včerejší program zněl třeba ve vídeňském Konzerthausu. Filharmonie Brno podala výborný výkon a dnešní repríza slibuje hluboký a strhující zážitek.

Franz Schubert: Symfonie č. 8 h moll D 759 „Nedokončená“, Anton Bruckner: Symfonie č. 9 d moll. Aleksandar Marković, Filharmonie Brno. 3. 4. 2014, Janáčkovo divadlo, Brno.

P.S.: Ředitelka Filharmonie Brno Marie Kučerová se před začátkem koncertu rozloučila s členkou druhých houslí Ludmilou Jakubcovou, která odchází po pětatřiceti sezónách. K poděkování i přání hodně štěstí se připojujeme. Poprvé se naopak jako členka orchestru objevila Alena Zavadilíková – zlomte vaz.

Aleksandar Marković, ilustrační foto Martin Zeman

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Dále si přečtěte

Valerij GergijevKaren CargillLondon Symphony Orchestra završili Moravský podzim způsobem, který smetl ze stolu všechny pochybnosti o tom, jestli festival má nějaký smysl. Koncert ale také poukázal na mezery a specifika v našem hudebním životě i na jeho místo v současné společnosti.  více

O umístění Janáčkova centra, jehož hlavní součástí bude koncertní sál, je definitivně rozhodnuto. Stavět se bude přímo před vchodem do Janáčkova divadla.  více

Orchestr hrál pod svým šéfdirigentem výrazně nadprůměrně a úroveň večera byla postupně stoupající. Co víc si přát? Návštěvu dnešní reprízy lze prakticky bez výhrad doporučit, a to především díky Stravinskému ve druhé polovině.  více

Filharmonie Brno pod vedením Petra Vrábela podává velmi dobré výkony, jejich spolupráce mi dělává radost a nezklamala ani tentokrát.  více

Když hlavní hvězda večera po generálce odřekne koncert, postaví všechny před téměř neřešitelný problém. Filharmonie Brno se včera pokusila vynahradit publiku nepřítomnost klavíristy Borise Berezovského excelentním výkonem a podařilo se jí to.  více


Pro včerejší zahajovací koncert jubilejního 20. ročníku Festivalu Špilberk zvolila Filharmonie Brno dramaturgii sestávající z osvědčených i méně známých kusů. Podtitul Romantický karneval celý večer ponořil do karnevalového duchu, spjatého s oslavami před začátkem masopustu. Program si tedy vytyčil za cíl charakterizovat právě období veselí, oslav a masek skladbami, které svou náladou vypovídají o této periodě v roce. Téměř zaplněné nádvoří tak mělo příležitost vychutnat si nenáročný a líbivý program, který se také svou nižší teplotou snáze přiblížil onomu chladnému masopustní období.  více

Brno jako město hudby zapsané v UNESCO, má za sebou čtyři festivalové dny plné hudby a tance. Na celkem dvaadvaceti hudebních stanovištích probíhaly desítky koncertů a vystoupení se stovkami účinkujících. Hudba v ulicích zněla na každém rohu, nejvíce pozornosti však letos poutaly čtyři pokoje od výtvarnice Kateřiny Šedé, ve kterých se střídali umělci různých žánrů i národností. Lákadlem byly také vystoupení britských Motionhouse a No Fit State Circus, kteří opakovaně uhranuli náměstí Svobody svými akrobatickými kousky a dechberoucím představením. Nově vznikly také dvě velké scény – Dominik stage na Dominikánském náměstí a Django stage na Malinovského náměstí. Tady se vystřídali umělci jako Jana Kirschner, Monika Bagárová, minus123minut nebo Jan P. Muchow & The Antagonists. Již tradičně festival doprovázel zvuk flašinetářů, kteří se v Brně sešli v rámci svého 10. Mezinárodního setkání. Letos premiérově vystoupili na Maratonu hudby Brno také umělci partnerských měst hudby UNESCO. Zpěvačka a multiinstrumentalistka Tinatin Tsereteli (Hannover) a houslista Nicola Manzan (Bologna). Atmosféru celého festivalu zachycuje video, které najdete níže.

Folkové prázdniny v Náměšti nad Oslavou jsou výjimečný festival. Dramaturgií, strukturou, atmosférou. Každý ročník má své téma, každý večer má své téma, a dokonce i některá jednotlivá vystoupení mají svá témata. Dlouholetému dramaturgovi festivalu Michalu Schmidtovi se i letos podařilo skvěle vyvážit české premiéry a skutečně mimořádné projekty s návraty a jistotami. Letošní téma Folkových prázdnin bylo O duši, ale tato týdenní přehlídka má duši každý rok.  více

Po téměř magickém zjevení v podobě CD Moravské hlasy - Jihomoravský kraj, které vyšlo před dvěma lety, jsme se konečně dočkali jeho pokračování. Autor tohoto odvážného počinu Jiří Plocek se v něm vydal dále, severně česko - slovenským pomezím až do kraje Zlínského.  více

Monumentální dílo Saul od Georga Friedricha Händela se v české premiéře dočkalo také scénického zpracování. Na závěr Hudebního festivalu Znojmo (po lednovém koncertním provedení v Brně a v Praze) jej nyní nastudoval soubor Czech Ensemble Baroque v čele s předními pěveckými osobnostmi působícími na české i zahraniční scéně.   více

Skupina Nebeztebe na brněnské scéně před pár lety doslova zazářila. Pětičlenná sestava s výraznou rytmikou, která se s nadhledem pohybovala nad styly, slavila vítězství na Portě a mířila na obrovské multižánrové festivaly. Zdánlivě v nejlepším kapelník Štěpán Hulc kapelu uspal a vrátil se až letos s úplně novou, tříčlennou sestavou. Noví Nebeztebe ve složení kytara, housle a mandolína nerezignovali na multižánrovost. Znovu koncertují a chystají konceptuální album Zásobování duše.  více

V rámci Olomouckých barokních slavností představil jako v pořadí pátou inscenaci programu domácí soubor Ensemble Damian. Čtyři po sobě jdoucí večery byla uvedena komická opera ĽElice skladatele Pietra Andrea Zianiho, která v režijním zpracování (a pod vedením) Tomáše Hanzlíka zazněla v obnovené premiéře.  více

Jedním z hudebníků, kteří se představí na Folkových prázdninách v Náměšti nad Oslavou v rámci speciálního programu Harfy nad Oslavou, bude kolumbijský harfeník Edmar Castañeda. V Náměšti bude mít také sólový recitál v rámci večera nazvaného O duši s lehkostí i naléhavostí. V telefonickém rozhovoru – volali jsme mu do New Yorku, kde žije – jsme s Edmarem Castañedou hovořili například o harfě sestrojené speciálně podle jeho představ nebo o jeho spolupráci s českou zpěvačkou Martou Töpferovou.  více

Třetí večer Olomouckých barokních slavností o víkendu nabídnul obnovenou premiéru hned tří samostatných hudebních celků. Znovuobjevený cembalový koncert, melodram Kázání na svatého Jána Pavla a oratorium Františka Antonína Míči uvedl soubor Ensemble Damian v dobové interpretaci a netradičně také každé dílo předvedl v jiném prostoru jezuitského konviktu.  více

Olomoucké barokní slavnosti začaly. Ve zdejším jezuitském konviktu otevřela jejich 7. ročník novodobá premiéra serenaty Il tribunale di Giove rakouského hudebního skladatele Karla Ditterse von Dittersdorfa. Dílo bylo poprvé uvedeno při oslavách narozenin pruského krále Fridricha II. Velikého 27. ledna 1775 a po vratislavské repríze roku 1777 upadlo v zapomnění. Tento neblahý osud se rozhodlo zvrátit hudební těleso Ensemble Damian, které v čele s uměleckým vedoucím ansámblu a režisérem Tomášem Hanzlíkem se dílo pokusilo přivést zpět k životu. V sólových rolích vystoupili Leandro Lafont (Osud, Apollon), Kristýna Vylíčilová (Génius Evropy, Minerva), Lucie Kaňková (Čas, Štěstěna), Monika Jägerová (Jupiter) a Jakub Rousek (Mars). Kostýmy i scénu navrhl režisér Hanzlík.  více

Festival Slunce ve Strážnici se bude letos konat už podvacáté. Především milovníci folkové muziky a klasického bigbítu mají v kalendáři poznačený termín 12. a 13. července. O historii festivalu, o jeho vrcholných momentech i těžkostech a také o tom, čím bude jiný letošní ročník, jsme hovořili s ředitelem Festivalu Slunce Pavlem Kopřivou.  více

Konec prvního prázdninového týdne se nesl ve znamení oslav. Na 7. července totiž připadá narození Aleny Veselé, významné brněnské varhanice a profesorky JAMU, která v tento den oslavila úctyhodných 96 let. Koncert uspořádaný právě k tomuto jubileu byl zároveň finální položkou 39. ročníku Brněnského varhanního festivalu a jako oslava narozenin zakladatelky (a nyní patronky celé přehlídky) má již v jeho programu pevné postavení.  více

Žijeme ve svobodné demokratické společnosti, v níž úlohou státu je vytvářet prostředí a podmínky pro rozvoj kreativity a tvůrčího potenciálu s vědomím skutečnosti, že živé umění dneška vytváří kulturní dědictví budoucnosti.  více

CD Transparent Water vzniklo dialog dvou výrazných osobností z různých částí světa – kubánského pianisty Omara Sosy a senegalského hráče na koru, mnohostrunný africký nástroj, Seckou Keity. Zatímco na album si přizvali několik dalších hudebníků, na koncertech je doprovází jediný z nich, venezuelský hráč na perkuse Gustavo Ovalles. Program, který před rokem nadchl publikum na festivalu Colours of Ostrava, si budete moci letos vychutnat v zámeckém parku v Náměšti nad Oslavou. Pánové vystoupí v rámci Folkových prázdnin v pondělí 29. července. Zatímco Keita se do Náměště vrací (v roce 2016 se účastnil projektu Struny nad Oslavou a letos bude také součástí večera Harfy nad Oslavou), pro předního kubánského pianistu se bude jednat o první výlet na Vysočinu.  více

O víkendu se v jihomoravské Mekce folkloru konal již 74. ročník mezinárodního folklorního festivalu Strážnice 2019 a taktéž 37. ročník festivalu dětská Strážnice. Největší folklorní festival v České republice se těší obrovskému zájmu. Jinak tomu nebylo ani letos, i přes tropické teploty dojely do Strážnice opět desítky tisíc lidí.  více

Nejčtenější

Kritika

Pro včerejší zahajovací koncert jubilejního 20. ročníku Festivalu Špilberk zvolila Filharmonie Brno dramaturgii sestávající z osvědčených i méně známých kusů. Podtitul Romantický karneval celý večer ponořil do karnevalového duchu, spjatého s oslavami před začátkem masopustu. Program si tedy vytyčil za cíl charakterizovat právě období veselí, oslav a masek skladbami, které svou náladou vypovídají o této periodě v roce. Téměř zaplněné nádvoří tak mělo příležitost vychutnat si nenáročný a líbivý program, který se také svou nižší teplotou snáze přiblížil onomu chladnému masopustní období.  více