Ostrak Mode: Copy and Paste. Malá osobní revoluce

13. duben 2016, 8:38

Ostrak Mode: Copy and Paste. Malá osobní revoluce

Pod hlavičkou Ostrak Mode přichází nový Ostřanský, muž, který sice neodložil kytaru, ale který našel nové vyjadřovací prostředky v elektronických beatech. Copy and Paste není album určené přímo pro nejmladší posluchačskou generaci, spíše čerpá z elektronické hudby 90. let, ale možná by díky němu mohli ke klíčové postavě „brněnské scény“ najít cestu i ti, kteří o Dunaji nikdy neslyšeli.

„Je to tak snadné, mám to nahraný, každý to zvládne, copy and past,“ zpívá Josef Ostřanský na debutovém albu svého nového sólového projektu Ostrak Mode. Někdejší kytarista Dunaje, E, Rale nebo Boo – a jedním dechem přidávám pozapomenuté, ale skvělé akustické trio Domácí lékař – založil před několika lety kapelu Kuzmich Orchestra. V ní se občas jemně a nenápadně dotýkal elektronické hudby, ale celkový zvuk přece jen navazoval na rockovou alternativu. Následovalo oprášení starých písní Dunaje v projektu Dunajská vlna, tedy kapela opět rocková, i když méně rázná než původní Dunaj. Mezitím však už Ostřanský pracoval na nových písních – většinu jich prý napsal během tříletého pobytu na Ukrajině. 

Ze svých předchozích projektů si Ostřanský ponechal jasné a čitelné kytarové motivy. První takty skladby Manuál by mohly patřit ke kterékoli z jeho předchozích kapel. A i když se po chvíli přidá strojový rytmus, pozornost na sebe strhává kytaristův hlas a příběh, který vypráví. Mimochodem Ostřanský ve většině kapel, jimiž prošel, stál trochu ve stínu sólových zpěváků – Jiřího Kolšovského v Dunaji, Vladimíra Kokolii v E, Vladimíra Václavka v Rale a Dunajské vlně, Christopha Pajera v Boo nebo Doroty Barové v Kuzmich Orchestra. Přesto jeho sólový zpěv jako by nový projekt propojoval s jeho hudební minulostí minimálně stejně silně jako zmíněná kytara.

Ostrak Mode však zdaleka nevychází jen z české hudební alternativy. Naopak, kombinace kytar a rytmus v Hvězdách ve dne připomíná U2 z alba Achtung Baby, zatímco popovější Stříbro snů by mohlo potěšit „depešáky“, k nimž Ostrak odkazuje názvem své „kapely“. Zajímavým kamínkem do mozaiky je i hutný doprovod v písni Láhve, v němž rytmické údery s basovou linkou splývají v jeden celek (zde mi přišla na mysl slavná Theme From Mission: Impossible ve verzi Larryho Mullena a Adama Claytona).

„Myslím, že každá doba byla posedlá kopírováním. Každý, kdo si nemohl pořídit nebo koupit nedosažitelnou věc, si ji prostě vždy mohl nějakým způsobem okopírovat. Dnes je zkratka ctrl-c a ctrl-v rozhodně jednou z nejoblíbenějších. Nejde ale o to kopírovat a vkládat, tím jen konzumujeme a kumulujeme většinou nepotřebnou hromadu krámů. Jde o to kopírované informace svým vlastním způsobem adaptovat, pochopit. Nechat se inspirovat,“ tvrdil Ostřanský v tiskové zprávě několik měsíců před vydáním alba. Vzdálenou souvislost s takto nastíněným tématem můžeme sice najít i v jiných písních než v ústředním Manuálu, ale album Copy and Paste nepůsobí jako koncepční deska.

Jde o jednotlivé písně o pravdě (Sníh v květnu), o strachu (Láhve) nebo o předstírání (Fráze), které v jeden celek spojuje právě autorův uklidňující pěvecký projev a kombinace kytar a elektroniky. Texty, z nichž část napsal Ostřanský sám a část pochází od osvědčeného autora Karla Davida (Dunaj, Vladimír Václavek, Iva Bittová, Kuzmich Orchestra), vytvářejí příběhy, které se s hudebním jazykem alba nemíjejí, ale mohly by existovat i se zcela jiným doprovodem. K výraznějšímu propojení dochází spíše mezi zvukovou stránkou slov a hudbou – například v závěrečné Stříbro snů, v níž se elektropopový doprovod příjemně doplňuje s verši zakončenými na dlouhé „-í“.

Právě díky podobným detailům – a zdůrazňuji i povedený mix a mastering Miroslava Chyška – je album Copy and Paste skutečně zajímavé, i když nepředstavuje žádnou velkou revoluci na hudební scéně. Spíše jde o malou osobní revoluci v tvorbě jednoho důležitého muzikanta.

 Ostrak Mode – Copy and Paste; Vydalo Polí5, 2016, 10 skladeb, celkový čas 36:56

K víkendovým oslavám a vzpomínkovým akcím se ve svátečním Brně připojila také Filharmonie Brno, a to s okázalostí hodnou této klíčové kulturní instituce. U příležitosti oslav 30 let demokratického státu bylo vybráno oratorium Svatá Ludmila Antonína Dvořáka, které je už svým obsazením jakoby předurčeno k provedení při významných příležitostech. Jeho zkrácenou verzi včera v chrámu sv. Petra a Pavla nabídla Filharmonie Brno pod vedením šéfdirigenta Dennise Russella Daviese, sbory Vox Iuvenalis, Smíšený sbor Kantiléna a Pěvecký sbor Masarykovy univerzity pod vedením sbormistra Jana Ocetka. V pěti sólových rolích se představili Pavla Vykopalová (soprán), Jana Sýkorová (alt), Michal Lehotský (tenor), Martin Šrejma (tenor) a velikán české pěvecké školy Richard Novák (bas).   více

V brněnském Besedním domě bylo včera nebývale rušno. Zcela vyprodaný sál (a to včetně míst ke stání) dal tušit, že první abonentní koncert Filharmonie Brno z řady Filharmonie doma II „Klasicky i moderně“ patří k jedněm z nejdůležitějších večerů celé sezóny. Dramaturgie proti sobě postavila dva zcela opačné póly – českými i zahraničními posluchači milovaného Antonína Dvořáka, představitele vybroušené formy a melodické svěžesti, která učarovala i Johannesu Brahmsovi, a současnou americkou skladatelku, improvizátorku, zpěvačku, spisovatelku a režisérku Laurie Anderson, která pátrá po nových zvukových možnostech a proslula svými multimediálními projekty. Velkým lákadlem byla i účast samotné skladatelky. Laurie Anderson se však premiéry svého nově přepracovaného díla Amelia zúčastnila jako houslistka, zpěvačka a vypravěčka, když stanula na pódiu společně s orchestrem Filharmonie Brno, violoncellistou Rubinem Kodhelim a dirigentem Dennisem Russellem Daviesem. Ačkoliv by se dramaturgie večera – jak ostatně přiznává i programový text – dala trochu vratce podepřít „americkou“ berličkou, tím skutečně zásadním hudebním prvkem byl kontrast.  více

Smutnou náhodou se brněnský básník a prozaik Jan Skácel nedožil sametové revoluce – zemřel 7. listopadu 1989 v sedmašedesáti letech, deset dní před začátkem velkých společenských i politických změn. Jeho pohřeb v obřadní síni hřbitova v Brně-Židenicích byl tehdy sám o sobě tichou manifestací proti režimu, který Skácelovi, člověku přísně apolitickému, neustále komplikoval život i práci. Na den přesně po třiceti letech si výročí Skácelova úmrtí připomnělo zcela zaplněné hlediště Divadla Husa na provázku vzpomínkovým večerem (D)obrovský Skácel, který byl naplněný hudbou i mluveným slovem.  více

Big band Cotatcha Orchestra, složený ze špičkových hráčů nejen českých, ale i slovenských a rakouských, si postupně buduje zasloužené renomé na brněnské a potažmo české či středoevropské scéně. Rok po úspěšných koncertech s nizozemským dirigentem a trombonistou Iljou Reijngoudem nyní big band odhalil repertoár, který by měl být obsahem jeho debutového alba. Koncerty s názvem Bigbandová elektronika proběhly na začátku listopadu v Ostravě a v Brně.  více

Kulturní dům U lípy na ulici Charbulova vprostřed týdne hostil tradiční Folklorní taneční. Tato milá akce v režii brněnského Slováckého krúžku se konala již po třetí. V několika týdnech na ní přizvaní lektoři učili tance typické pro jejich region. Podtitul aktuálního třetího běhu tanečních zní Tance méně známé a neznámévíce

Potemnělým sálem Divadla na Orlí se v neděli nesly táhlé zvuky fléten doprovázené zurčením potůčků, šuměním větru a chřestěním kamenů – to vše nabídla česká premiéra multižánrového projektu Prorok větru podle stejnojmenné knihy Stefana Biavaschiho. Za projektem stojí flétnistka a hlavní iniciátorka celého díla Martina Komínková, režisérka Ema Pantano a Marta Carino, jejíž videoprojekce se snoubila se zvukovým záznamem Šimona Obdržálka předčítajícího z Biavaschiho knihy. Technickou podporu zajišťovali Radek Komínek a Petr Šplíchal, uměleckou supervizi Massimiliano Zanoni.  více

Ve věku 41 let opustila tento svět po těžké nemoci zpěvačka a houslistka Jitka Šuranská. Rodačka z Kudlovic u Uherského Hradiště nezapřela v ničem, v čem vynikala, svoje slovácké kořeny. Byla jednou z těch obdařených bytostí, jež dokážou přenášet poselství lidových písní k posluchačům, kteří se jinak s folklorem v životě míjejí.  více

Dvěma vyprodanými sobotními koncerty se zaplnil sál břeclavského kina Koruna, kde oslavil Národopisný soubor Břeclavan svoje pětašedesáté výročí existence a připojil se tak k řadě letos jubilujících folklorních těles. Odpolední koncert musel být nakonec přidán pro obrovský divácký zájem, což jen utvrzuje v tom, že na jižní Moravě je folklor stále v širokém povědomí a neutuchající oblibě.  více

Pět děl vzniklých ve 20. století a doplněných novou premiérovanou skladbou zaznělo v rámci podzimního koncertu Ensemble Opera Diversa, konaného v sále Konventu Milosrdných bratří. Na provedení dramaturgicky vyváženého a pestrého programu se kromě čistě smyčcového orchestru podílela také flétnistka Michaela Koudelková a harfenistka Dominika Kvardová, vše se odehrálo pod vedením Gabriely Tardonové.  více

Mezinárodně proslulý muzikálový hit Mamma Mia! nasadilo jako trhák sezony Městské divadlo Brno. Neukojitelný celosvětový hlad diváků po muzikálu sešitém z písní skupiny ABBA bude jistě producentskou trefou do černého také v jihomoravské metropoli. Většina z padesáti repríz až do konce kalendářního roku na divadelním webu nese štítek Vyprodáno! Trojí alternace každé z hlavní rolí naznačuje také velké a dlouhodobé obchodní plány s titulem, kterému v divadelní i filmové podobě dal název známý song slavné švédské čtyřky. A přece: Není všechno zlato, co se třpytí. To bude ohledně brněnské verze konstatovat tento text s vědomím, že proti masovému šílenství diváků a většinovému vkusu se dnes stavět snad ani nelze. Mamma mia!  více

Prorok větru je multižánrový projekt flétnistky Martiny Komínkové. Vytvořila ho v Itálii a po italské premiéře se s ním poprvé představí ve svém domovském Brně. Česká premiéra proběhne v brněnském Divadle na Orlí v neděli 3. listopadu. Večerní představení od 19.00 je vyprodané, ale stále je možné zakoupit lístky na odpolední představení ve 14.00.  více

Ještě večer před závěrečným koncertem festivalu Moravský podzim pořadatelé uspořádali mimořádný koncert k poctě gruzínského hudebního skladatele Giji Kančeliho, který zesnul 2. října 2019. Provedení skladby Amao omi zajistily vokální kvinteto Ensemble Frizzante, smíšený pěvecký sbor VUT v Brně Vox Juvenalis a Saxofonové kvarteto Moravia pod vedením sbormistra Jana Ocetka.  více

Brno prožilo víkend přímo nabitý folklorem. Sobotní jubilující Poľanu vystřídal v neděli VUS Ondráš. Měli jsme tak možnost porovnat dva diametrálně odlišné přístupy k lidovému materiálu. Sobotní autentika se v neděli proměnila ve výrazový tanec s folklorním akcentem. Vojenský umělecký soubor svým novým programem s názvem kRok za kRokem oslavil v Janáčkově divadle pětašedesáté výročí.  více

Netradiční a unikátní představení měli možnost zhlédnout včera večer diváci festivalu Moravský podzim, tentokrát nezvykle v Mahenově divadle. Na jeden z posledních koncertů letošního padesátého ročníku zavítal soubor Geneva Camerata, známý pro své inovativní a tvůrčí projekty, z nichž jedním byl také v Brně uvedený Tanec slunce. Orchestr vedený Davidem Greilsammerem a doplněný tanečníkem Martím Corberou v něm pohybově ovládl celé jeviště i hlediště v choreografii, které její jedinečnou náplň a nápad vložil choreograf Juan Kruz Díaz de Garaio Esnaola.  více

Hudební festival Moravský podzim bere svůj jubilejní 50. ročník vážně – kromě již ikonického díla Einstein na pláži Philipa Glasse, které zaznělo na slavnostním zahájení, nebo povedené české premiéry Le Dîner Ondřeje Adámka, se program festivalu může pyšnit také neméně zajímavou komorní tvorbou polsko-ruského skladatele Mieczysława Weinberga. V pondělí 7. a v neděli 13. října zaznělo v Besedním domě všech šest jeho Sonát pro housle a klavírSonáta pro sólové housle a Sonáta pro klavír, to vše v podání houslisty Milana Paľy a klavíristy Ladislava Fančoviče.  více

Nejčtenější

Kritika

K víkendovým oslavám a vzpomínkovým akcím se ve svátečním Brně připojila také Filharmonie Brno, a to s okázalostí hodnou této klíčové kulturní instituce. U příležitosti oslav 30 let demokratického státu bylo vybráno oratorium Svatá Ludmila Antonína Dvořáka, které je už svým obsazením jakoby předurčeno k provedení při významných příležitostech. Jeho zkrácenou verzi včera v chrámu sv. Petra a Pavla nabídla Filharmonie Brno pod vedením šéfdirigenta Dennise Russella Daviese, sbory Vox Iuvenalis, Smíšený sbor Kantiléna a Pěvecký sbor Masarykovy univerzity pod vedením sbormistra Jana Ocetka. V pěti sólových rolích se představili Pavla Vykopalová (soprán), Jana Sýkorová (alt), Michal Lehotský (tenor), Martin Šrejma (tenor) a velikán české pěvecké školy Richard Novák (bas).   více