Co se stalo, přihodilo – hudební události roku 2014

Celý rok jsme vám přinášeli rozhovory, kritiky, články i zprávy z brněnské hudební scény. Teď je čas, aby se jejich autoři ohlédli a prozradili, které hudební události letoška byly natolik silné, že si na ně okamžitě vzpomenou. Porovnejte si, co vám v jejich tipech chybí nebo přebývá, co vás v nich těší nebo vám naopak vadí.

Jaký je váš nejsilnější zážitek, který jakkoliv souvisí s hudbou? A co vás v souvislosti s hudbou nejvíc naštvalo? Naše autory, kteří do ankety přispěli, jsem v rámci spravedlnosti seřadil podle abecedy.

Anna Bednářová – Plastici, Drumhedz, Jasná Páka

Vybrat jen tři bude pro mě asi těžká volba, snažím se probírat svou mlhavou pamětí a začala bych asi rovnou březnovým koncertem Plastic People of the Universe s Filharmonií Brno, který proběhl v Richard Adam Gallery. Plastiky s Evou Turnovou mám moc ráda a symfonická verze alba Co znamená vésti koně s velkým orchestrem v úžasném prostředí industriální Vaňkovky pro mě byla opravdu zážitek.
Rozhodně nezapomenu na mazec, který spustil bubeník Chris Dave se svými Drumhedz na Provázku v rámci letošního JazzFestuBrno. Asi jsem předem netušila s kým budu mít čest, ten chlapík mě úplně odrovnal! Z koncertu jsem odcházela s přesvědčením, že někteří muzikanti prostě nemůžou být z této planety.
Poslední je asi moje srdcovka – Jasná Páka, na kterou zajdu vždycky, ať hraje na Musilce nebo na Flédě. Kapela přijela s novým (skvělým) albem Černá deska, tentokrát nově vyzkoušela Sono Centrum a bylo to vynikající!

Přímo propadák si žádný nevybavuju a pokud takový nějaký náhodou přece jen byl, asi jsem se při jeho opouštění zastavila na baru a jednoduše ho vytěsnila.

Jan Dalecký – JazzFestBrno, B Side Band, Cohen

Už 13. ročník JazzFestuBrno. Kvalita trvalá, programy zajímavé, od tradičního jazzu po avantgardu.
CD B-Side Bandu s orchestrálkami z dávného repertoáru Orchestru Gustava Broma (1965–73) a připomenutí jmen Josef Audes a hlavně Josef Blaha, v konfrontaci s novinkami o 40 a více let mladšími (Jakub Červenka a Jiří Levíček) a koncertní uvedení některých skladeb na superkoncertu s Vojtou DykemNew York Voices.
Anat Cohen Quartet v Besedním domě na koncertu jednoho z cyklů Filharmonie Brno – ale kde byli všichni ti jazzmani, aby se poučili?

Propadák, asi jen pro mne a pár podobných: Herbie Hancock v Brně. Nečekal jsem zrovna vzpomínky na 60. léta a VSOP Quintet, ale tohle je už pro jiné než jazzuvěrné fanoušky.

Silvie Jasičová – Filigrán, Natřikrát

První, co mě napadlo, byl jen pořad o Africké hudbě na Vltavě... a dál mám jakési okno… Chtělala jsem jít na Zaz – jen si tam odpočinout a relaxovat, ale nesehnala jsem lístky. No a ještě holky Filigránky pracovaly na představení spolu s Ivanem Palackým jako hudebníkem na jevišti a to mě hodně bavilo.
V rámci Natřikrát vlastně vystoupili Slováci se svým O jako Schlemmer (Daniel Raček, Anka Sedláčková, Monika Čertezni), kde používali slovo jako hudbu a ještě i nějakou dadaistickou skladbu, což pro mě bylo hodně zajímavé – slyšela jsem to poprvé.

Boris Klepal – Glagolská, Veselá, Rhinocéros

Začnu od konce roku – Glagolská mše na Stadionu. Opakování světové premiéry, strhující účinek provední. Orchestr a sbor opery ND Brno, Beseda brněnská, Petr Kolař a sólisté pod vedením Jaroslava Kyzlinka navíc aspoň na chvíli oživili místo, kde se filharmonické koncerty v Brně tradičně – a odjakživa provizorně – konaly.
Koncert Aleny Veselé k jejím 91. narozeninám na nové varhany v kostele „u jezuitů“. Kromě hudby se ve vzduchu vznášela zvláštní směs obdivu a dojetí.
Koncert Les Rhinocéros ve zkušebně Báry a Tomáše Přidalových. Kapela, jakých asi po USA hraje víc, ale koncentrovaná (i fyzicky) atmosféra, kterou se sotva podaří zopakovat.

S odstupem je pro mě propadákem roku Expozice nové hudby: držela sice hudebně pohromadě, ale ve výsledku to byla spíš přehlídka vyčpělých a dožívajících konceptů než reflexe současného hudebního dění. Fluxus, Nihilist Spasm Band, Knížákova Broken Music… too old for new music, too young to be classical. A také Brno – město hudby, které pořád ještě není ani zdaleka takové, jak bych si představoval.

Luboš Mareček – Makropulos, Concentus Moraviae, Stárková

Režie Davida Radoka Janáčkovy Věci Makropulos v ND Brno Bez nějakých obrazoboreckých výkladů, ale přesně, jasně a srozumitelně přednesl divákům Janáčkův operní opus.
Festival Concentus Moravie – návštívil jsem cca deset koncertů a skutečně si nevybavuju, který byl lepší. Měl jsem už 9. června v Porta coeli v Předklášteří u Tišnova hluboký vstupní zážitek do celé krásné akce. Iva Bittová, Vojtěch Dyk, Musica FloreaBoni pueri pod taktovkou Marka ŠtrynclaRequiem 2014 – pro mne v celém kalendářním roce nejsilnější připomínka tragédie 1. světové války.
Soukromé popremiérové noční posezení u piana s Erikou Stárkovou. I přes pokročilý čas a víno, jsem byl paf z mimořádného hráčského a pěveckého projevu někdejší herečky HaDivadla. Erika by se měla prosadit jako skvělá, originální zpěvačka.

Největším propadákem pro mne byl postoj bývalého vedení městské části Brno-střed, které umožnilo přímý přenos hokejových zápasů na Moravském náměstí, tedy hned vedle kostela sv. Tomáše. Stovky řičících lidí a možná ještě hlučnější velkoplošná obrazovka zničila úchvatný velikonoční koncert v kostele sv. Jakuba a nejednu bohoslužbu ve jmenovaných chrámech. Jistě: vox populi, vox Dei. Takto necitlivě naplánovat a povolit zábavu širokých mas lidu považuji za nekulturní politiku radnice a propadák roku.

Jiří Plocek – Strážnice, Hamada, Tři hlasy

Jako rozhlasový redaktor zaměřený na folklor bych měl několik hudebních tipů, ale jeden byl asi nade všechny – pořad Květy nejen do herbáře, který se uskutečnil na Mezinárodním folklorním festivalu ve Strážnici a byl věnován folkloristickému odkazu Leoše Janáčka. Jsem ve střetu zájmů, byl jsem jeho spoluautorem, přiznávám. Nejraději bych to spoluautorství zamlčel, aby vyniklo to podstatné, co se nakonec vyjevilo až onu sobotní noc a autoři na to neměli vůbec vliv: Krása Janáčkem zapsaných lidových písní (mnohdy už mimo dnešní zpěvní repertoár) v podání regionálních zpěváků a muzikantů, kteří je v tu noc pro nás oživili. Byla to neopakovatelná magie a krása.
Druhý tip je také folklorní, ale jeho povaha je mnohem širší: 7. června oslavil na pódiu uherskohradišťské Reduty rovnou stovku František Hamada – legendární primáš, spoluzakladatel Hradišťanu, ale také člověk, který byl za protoktorátu vězněn za účast v odboji a s ohromným štěstím unikl osudu svých kolegů, kteří byli popraveni a nezradili jej. Narozen v roce vypuknutí 1.světové války ve Vídni. Charismatická osobnost s ohromnou vnitřní integritou a smyslem pro humor. Zážitek roku.
Projekt Tři hlasy, který se odehrál v rámci letošních Folkových prázdnin v Náměšti nad Oslavou. Spojení tří zpěvaček z různých kultur (Irén Lovász z Maďarska, Michal Elia Kamal, Izraelka žijící v Istanbulu, Jitka Šuranská z Moravy) za doprovodu různorodého sessionového muzikantského uskupení, které zorganizovala v extrémné krátké lhůtě v rámci festivalu Jitka Šuaranská. Komunikace lidí, kteří si nerozumí svými jazyky, ale spojují se skrze vyšší jazyk: hudbu. Wolrd music v nekrystaličtější podobě.

Protože na propadáky nechodím (nejsem k tomu profesí nucen), tak nemám bohužel žádný tip.

Jan Špaček – Filharmonie, Petruška, Bystrouška

Houslista Milan PaľaFilharmonie Brno pod vedením Aleksandara Markoviće provedli skvělým způsobem Janáčkův Houslový koncert. Je to sice dlouho, výkon orchestru si vybavuji spíše mlhavě, ale expresivní hra mladého houslisty rezonuje ještě nyní, s odstupem jedenácti měsíců.
Stravinského Petruška v podání Filharmonie Brno pod vedením šéfdirigenta Aleksandara Markoviće. Myslím, že zhoubou všech profesionálních těles je akademismus a hledání „vyváženosti“ a „jediného správného“ interpretačního názoru. Někdy je namístě se prostě urvat ze řetězu a to se skvěle podařilo.
Janáčkovy Příhody lišky Bystroušky v režii Ondřeje Havelky. Pěvci i orchestr byli solidní, ale Havelkův přínos operní režii je mimořádný. Oceňuji jeho inteligenci, odvahu, cit a schopnost zintenzivnit pestrou emoční rovinu této outdoor-opery.

Všem uměleckým kandidátům na propadák roku jsem se po celou dobu, díky Bohu, úspěšně vyhýbal, a tak místo toho vyjadřuji uspokojení nad tím, že ve všelidovém souboji o správu brněnských věcí veřejných po právu propadli ti, kteří ve svých oborech vyhrávali pomyslný titul propadák roku pravidelně, a samotného mě dokonce dohnali k dočasnému a nepatrnému politicky-propagačnímu angažmá.

Libor Špalek – Zagorová, vodotrysk, Henry Lee

Potěšil mne koncert Haničky Zagorové, zpívá pořád krásně a vůbec nestárne!
Líbí se mi nový vodotrysk před Janáčkovým divadlem.
Skvěle jsem se bavil na Henry Lee Festu při koncertu pana Mišíka. Ostatní písničky už byly moc temné, myslím, že v dnešní době se lidé potřebují spíš nad něčím hezkým zaradovat.

Vůbec se mi nelíbíl pan Knížák v Besedním domě, byl to jen hluk jako na stavbě. Myslím, že v Besedním domě by měli vystupovat hlavně brněnští umělci v kulturních pořadech.

Milan Tesař – JazzFestBrno, Sono Centrum, JAMU

JazzFestBrno a související koncerty. Jarní festival, který je pro mne už několik let nejvýznamnější hudební akcí v Brně, letošním koncertem Herbieho Hancocka (a také Zaz) úspěšně expadoval i do druhého pololetí.
Otevření Sono Centra. Příjemné prostředí, dobrý zvuk, ale především rozšíření koncertních možností v Brně (alespoň pro koncerty určité kapacity).
Otevření magisterského programu na Katedře jazzové interpretace JAMU. Brno se tak v rámci jazzu stává opravdu důležitým střediskem.

Negativní: Fakt, že se v některých klubech i během koncertů stále ještě kouří. A také zavedení dvou přestávek během jazzových koncertů ve Staré Pekárně (sám dávám jednoznačně přednost koncertů bez přestávky).

Helena Tomalová – Hancock, Kirschner, Dusilová

Herbie Hancock na Vodově – zážitek nejen roku 2014! Energie, nasazení, atmosféra… prostě koncert, na který se nezapomíná.
Jana Kirschner v Semilassu – nádherná deska Moruša biela v koncertním provedení, skvělí muzikanti a dokonalá Jana Kirschner, rozhodně nejlepší živé vystoupení první poloviny roku.
Lenka Dusilová, Baromantika a jejich album V hodině smrti – dle mého názoru deska roku 2014. Při její interpretaci v Sono Centru se jen tajil dech.

Za průšvih roku 2014 pokládám konec jam sessions Radima Hanouska v Desertu.

Foto Jiří Sláma, Jiří Plocek, Tomáš Svoboda, Martin Zeman, Miloslav Hlaváček, archiv

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Dále si přečtěte

Blíží se Štědrý den, k němuž pro mnoho lidí neodmyslitelně patří návštěva půlnoční mše. Přinášíme seznam míst, na kterých se jí můžete zúčastnit v Brně, včetně tradičního lidového provedení „rybovky“ v Alfa pasáži.  více

Kromě všech obecně známých vánočních písní a rituálů míváme i své vlastní, zvláštní, nebo alespoň zvláštně vnímáme ty zavedené. S jakou hudbou tráví Vánoce lidé, pro které je hudba profesí? Několika z nich jsme se na to zeptali. A navíc připojujeme seznam půlnočních mší v Brně.  více

Po včerejších country vánocích Poutníků přichází další slíbená část naší vánoční nadílky. Tentokrát se budeme ohlížet a podíváme se, jaké hudební dárky jsme dostali během uplynulého roku. Naděleno bylo alternativním rockerům i obdivovatelům nejvyšší symfonické kvality.  více


Jako druhou premiéru letošní sezóny uvedla Janáčkova opera Národního divadla Brno Manon Lescaut operního velikána Giacoma Pucciniho. Režie nové inscenace, která poprvé uvedli 7. února v Janáčkově divadle, se ujal Štěpán Pácl, za dirigentský pult se postavil Ondrej Olos a v hlavních rolích se představili Jana Šrejma Kačírková (Manon Lescaut), Jiří Brückler (Lescaut), Peter Berger (Renato des Grieux) a Zdeněk Plech (Geronte di Ravior).  více

První letošní koncert souboru Brno Contemporary Orchestra z cyklu Auskultace nesl název Gastro s podtitulem Večeře pro Magdalenu Dobromilu Rettigovou (1785–1845). Orchestr v neděli 2. února provedl v jídelně Masarykova studentského domova dvě kompozice, resp. performance a happening Ondřeje Adámka (*1979), který se ujal také taktovky. Pro diváky tak nastala ne zcela obvyklá situace, kdy se do čela orchestru nepostavil dirigent Pavel Šnajdr.  více

Čtvrtý koncert v rámci abonomá Filharmonie doma, s podtitulem Metamorfózy, věnovala Filharmonie Brno pod taktovkou šéfdirigenta Dennise Russella Daviese dílům Josepha Haydna, Antonína Rejchy a Richarda Strausse. Jako sólista se v Klavírním koncertu druhého jmenovaného skladatele měl původně představit klavírista Ivan Ilić, ze zdravotních důvodů však koncert odřekl. Zástupu se pohotově ujal Jan Bartoš a diváci si tak mohli ve čtvrtek 30. ledna v Besedním domě vyslechnout původní program.  více

Nový autorský titul od víkendu nabízí na velké scéně Městské divadlo Brno. Jedná se o hudební Pohádku o živé vodě a je pod ní podepsaný autor libreta a režisér či zdejší principál Stanislav Moša, který už dlouhá léta tvoří v tandemu s hudebním skladatelem Zdenkem Mertou. Nyní se jedná o jejich už desátou autorskou spolupráci, při níž se znovu vrátili k pohádkovému žánru (jejich první pohádkou byla Zahradu divů v roce 2004). Výsledkem je výpravný titul, který myslí na malé i odrostlé diváky.  více

Už druhý letošní program pořádaný Filharmonií Brno oslavil jubileum významného skladatele. Zatímco Novoroční koncert byl věnován Johannu Straussovi mladšímu, koncert konaný 16. ledna v Janáčkově divadle připomněl nadcházející výročí Maurice Ravela (1875–1937), od jehož narození uplyne 7. března 150 let. Při koncertu složeném čistě z Ravelových děl se do čela Filharmonie Brno po delší době postavil její šéfdirigent Dennis Russell Davies. Během čtvrtečního večera zazněly mimo jiné oba Ravelovy klavírní koncerty, při kterých se za klavír posadil francouzský klavírista Alexandre Tharaudvíce

První letošní koncert abonentní řady Filharmonie doma, který se odehrál 10. ledna v Besedním domě, věnovala Filharmonie Brno pod taktovkou Tomáše Netopila Wolfgangu Amadeu Mozartovi. Kromě jeho děl ale zazněla také krátká kompozice Justė Janulytė, která diváky na krátkou chvíli přenesla z klasicismu do 21. století. V první polovině večera se k orchestru přidala dvojice sólistů ve složení Fedor Rudin (housle) a Pavel Nikl (viola).  více

Novoroční koncert Filharmonie Brno je již 1. ledna v Janáčkově divadle zaběhlou tradicí. Ani letošní rok nebyl výjimkou, a orchestr pod vedením dirigenta Michela Tabachnika provedl program složený zejména z děl Johanna Strausse mladšího. Brněnská filharmonie takto zahájila takzvaný straussovský rok. V roce 2025 totiž má skladatel titulovaný jako král valčíků významné jubileum 200 let od narození. Straussovy kompozice doplnily skladby Ericha Wolfganga Korngolda, Richarda Strausse a Dimitrije Šostakoviče.  více

Dva večery po sobě hostilo koncem listopadu brněnské Divadlo Husa na provázku taneční představení s názvem Bohyně. Šlo o magisterskou práci Jana Kysučana. Stávající vedoucí taneční složky Vojenského uměleckého souboru Ondráš s představením inspirovaným kopaničářskými bohyněmi, ale i pohanskou minulostí, před dvěma lety absolvoval na Vysoké škole múzických umění v Bratislavě. V rozhovoru jsme se dostali pod pokličku umělecké choreografie i představení samotného.  více

„Kultura je most“ zaznělo při – v pořadí již druhém - Koncertě česko-rakouského partnerství, který se odehrál v pátek 20. prosince na zámku Thalheim. Jednalo se o závěrečný večer 5. ročníku celoevropského projektu České sny 2024 a také o součást oslav Roku české hudby i mezinárodního hudebního festivalu Concentus Moraviae. Kultura je most spojující nejen odlišné generace, různé společenské vrstvy, ale i celé národy. A právě projekt České sny, který jen v roce 2024 prezentoval hudbu českých skladatelů v 50 evropských městech 22 různých států, toho může být výmluvným příkladem. Ostatně jen v prosinci zazněla kromě závěrečného koncertu v Rakousku řada dalších 11 v jižní části Evropy od portugalského Amarante přes italské Pesaro až po chorvatský Varaždin. Koncert byl věnován bývalému dolnorakouskému zemskému hejtmanovi Erwinu Pröllovi, který se dlouhodobě zasazuje o budování a prohlubování vztahů mezi Českou republikou a Rakouskem.  více

Dějiny pravidelného rozhlasového vysílání z Brna se začaly psát v roce 1924, rok po zahájení vysílání pražského rozhlasu a jen dva roky po vzniku prvního pravidelného vysílání v Evropě – londýnského BBC. Už celé jedno století je brněnské studio Českého rozhlasu motorem nejen hudebního, ale i obecně kulturního dění na Moravě, které svým vysíláním významně ovlivnilo. Důležitou roli sehrál brněnský rozhlas také v oblasti hudebního folkloru. Od svých začátků byl významným dokumentátorem lidové hudby v terénu a svým vysíláním neoddiskutovatelně ovlivnil vývoj hudebního folklorismu na našem území. Stalo se tak především díky neúnavné činnosti několika generací redaktorů a dramaturgů folklorního vysílání, kteří lidovou píseň a hudbu nejen zaznamenávali v terénu, ale prostřednictvím vysílání jí dávali druhý život. Právě díky nim se z interpretů, jako byli Božena Šebetovská, Jožka Severin, Dušan a Luboš Holí, Jarmila Šuláková, Vlasta Grycová a řada dalších, staly folklorní legendy. A zejména díky rozhlasu se všeobecně známými staly desítky lidových písní, které by jinak zůstaly zapomenuty.  více

Posledním předvánočním koncertem uzavřela Filharmonie Brno letošní část abonentní řady Filharmonie doma. Do jejího čela se vůbec poprvé postavil hvězdný houslista Fabio Biondi, který je známý především interpretací barokní hudby. Kromě smyčce se ale chopil také taktovky a brněnskému publiku se tak představil ve dvojroli houslista / dirigent. Společně s Filharmonií Brno provedl ve čtvrtek 19. 12. v Besedním domě díla Antonia Vivaldiho, Jana Dismase Zelenky, Pietra Nardiniho a Luigi Boccheriniho.  více

Kolem svátku svaté Doroty (6. února) a zejména od sv. Floriána (4. května) do sv. Martina (11. listopadu) se asi ve stovce obcí Brněnska a více jak dvaceti městských částech Brna každoročně konají slavnosti, které jsou od nepaměti, mnohde dodnes, nejvýznamnější událostí kulturního roku. Jejich hlavními účastníky bývala svobodná mládež odrostlá škole, chasa, která si na rok volila své zástupce - dva až čtyři stárky. Tato stárkovská organizace začala od začátku 20. století zanikat a pořadatelství jedněch hodů v obci se rozdrobilo mezi řadu spolků. S jejich rušením či ukončením činnosti se pořadatelství hodů přerušilo, případně v letech nesvobody přecházely hody do ilegality. Jejich dnešní slavení je tedy tradice obnovovaná, v dosídlených či novějších lokalitách zaváděná.  více

Vánoce v Brně znamenají také tradiční předvánoční koncert Brno Contemporary Orchestra (BCO), který se tentokrát uskutečnil s titulkem Z Ameriky do Tuřan. Odehrál se 18. prosince a po roční pauze se opět vrátil do tuřanské sokolovny. BCO pod vedením dirigenta Pavla Šnajdra provedlo skladby Mauricia Kagela, Steva Reicha, Trevora Grahla a tradičně i Miloslava Kabeláče. Společně s orchestrem se publiku představila čtveřice zpěváků ve složení Aneta Podracká BendováKornél MikeczMichal Kuča a Martin Kotulan. V závěru první poloviny pak Pavel Šnajdr vyměnil taktovku za tleskání, v čemž ho doplnil Petr Hladíkvíce

Po roce 1989 se začalo Brno pomalu ale jistě z hermeticky uzavřené socialistické republiky chystat na divoké devadesátky plné nevyjasněných vražd, podvodů s lehkými topnými oleji a mafiánských tanečků v rytmu diska. Stěny dětských pokojů plnila Nirvana a plechovky od Coca Coly, na nočním stolku nesmělo chybět poslední Bravíčko. Měl i v této době folklor své místo, musel si ho znovu vydobýt nebo jde o maják, který rozbouřené dějiny nijak nezasáhly?  více

Téma v názvu je dosti široké a neodvažuji se svůj text nazvat jinak, než letmým ohlédnutím. Nejdříve si však dovolím malou retrospektivu.  více

Nejčtenější

Kritika

Jako druhou premiéru letošní sezóny uvedla Janáčkova opera Národního divadla Brno Manon Lescaut operního velikána Giacoma Pucciniho. Režie nové inscenace, která poprvé uvedli 7. února v Janáčkově divadle, se ujal Štěpán Pácl, za dirigentský pult se postavil Ondrej Olos a v hlavních rolích se představili Jana Šrejma Kačírková (Manon Lescaut), Jiří Brückler (Lescaut), Peter Berger (Renato des Grieux) a Zdeněk Plech (Geronte di Ravior).  více