Hudba a slovo. To nejlepší z roku 2015

Hudební události jak se postupně objevovaly na serveru Brno – město hudby. Tentokrát bez ankety a zcela subjektivně podle šéfredaktora.

Pavel Zlámal. Variace hudby, klišé a kozích sýrů

Koncert improvizačního big bandu Divergent Connection Orchestra. Organizačně náročný a nepříliš často vystupující projekt saxofonisty Pavla Zlámala je vlastně výstupem jeho doktorandského studia na JAMU. Takových dizertačních prací nebude nikdy dost.

Filharmonie Brno: vzor abonentního koncertu pro dnešek

Kombinace klasicko-romantického repertoáru se soudobou hudbou bývá často znouzectnost. Mezi líbivou předehru a symfonii se vecpe jedna současná skladba, kterou orchestr znechuceně odbude, obecenstvo neklidně přetrpí a nakonec si všichni oddechnou, že už je pryč. Občas se ale podaří dva zdánlivě striktně oddělené světy propojit a potom se ukáže, že hudba je opravdu jen jedna bez ohledu na dobu vzniku.

Pianista Fred Hersch, Tomáš Liška a noblesa Besedního domu

Vystoupení Freda Hersche bylo jednou z největších událostí letošního ročníku festivalu JazzFestBrno i přes jistou mediální nenápadnost interpreta. Jeho ušlechtilý projev snese nejpřísnější měřítka, výsledek je křehce pronikavý. Klasické prostředí Besedního domu si s takovým přístupem dobře rozumělo.

Tosca. Píseň o lásce a smrti pěvkyně Marie Callas

Pucciniho Tosca patří k osvědčeným trhákům operních divadel na celém světě. Janáčkova opera uvedla politický krvák v režii svého nového ředitele Jiřího Heřmana, paralelu k příběhu titulní hrdinky tvořily životní osudy Marie Callas. Hudební nastudování Jakuba Kleckera bylo neméně vydařené, z úst tenoristy Mickaela Spadacciniho se navíc ozývaly zvuky na českých operních jevištích neslýchané: totiž opravdová italština.

Jos van Immerseel. Aristokrat u královského nástroje

Jeden ze zakladatelů historicky poučené interpretace staré hudby, varhaník, cembalista a dirigent Jos van Immerseel zahrál hodinový recitál v Doubravníku. Vesnice na Vysočině slyšela koncert, za jaký by se nemusel stydět žádný koncertní sál v největších městech, zrekonstruované barokní varhany v kostele Povýšení svatého Kříže se setkaly s opravdovým mistrem.

Květy svou laťku nepodlézají. Miláček slunce

Skupina Květy a její frontman Martin E. Kyšperský patří k tomu nejlepšímu na naší rockové scéně a jejich letošní album Miláček slunce jejich pozici potvrdilo. Kyšperského surrealistické mikropříběhy, nápadité aranže, rockovější zvuk a navíc nominace na ceny Apollo i Vinyla.

Dušan Holý, Musica Folklorica: Nejen zahrádečky, nejen vzpomínky

Horňácké písně jsou stejně spolehlivý materiál jako blues z mississippské delty, pořád se k nim dá vracet. Na albu Dušana Holého s Musicou Folkloricou se ale stalo něco těžko definovatelného a okouzlujícího zároveň. A ať už je to cokoliv, vzniklo jedno z alb roku bez ohledu na žánr.

Robert Plant: hluboké a živé kořeny rocku

Stárnout s folklorem je zdánlivě přirozená věc, zestárnout důstojně s rock’n’rollem je o něco těžší. Robert Plant na svém koncertu v rozpáleném Rondu ukázal, co je to dokonalá profesionalita, nadhled, neulpívání na staré slávě a chuť stále něco nového a kvalitního vytvářet.

Tři niněry: elektronika, hrací strojky, Schubert, tango

Před speciálním projektem Folkových prázdnin v Náměšti nad Oslavou možná mnozí posluchači ani netušili, co je to vlastně niněra. Po koncertě tří špičkových hráčů na podivnou bednu se strunami a klikou se navíc dozvěděli, co je to soudobá hudba. Publikum rozjuchané po vystoupení skupiny Zrní dostalo pořádně zabrat, ale díky za to – právě kvůli takovým projektům mají festivaly smysl.

Armida Quartett od současnosti k rozpadu romantismu

Festival Moravský podzim charakterizují především velké symfonické koncerty, z letošního ročníku by ale nemělo zapadnout vystoupení mladého smyčcového kvarteta z Německa. Důraz na stylové podání v kombinaci s nadšeným přístupem vyvrcholil především v Bartókově čtvrtém kvartetu, celkově to byl jeden z nejlepších koncertů festivalu.

Young Fathers: smršť energie v Kabinetu múz

Koncert v Kabinetu múz byl něco podobného jako Rolling Stones na Flédě. Young Fathers jsou dnes v kurzu, hodně se o nich mluví a hrávají v podstatně větších sálech. Do Kabinetu se vrátili ze staré známosti – vystoupili tu v době, kdy ještě nikoho příliš nezajímali. Koncert odehráli vynikající.

Jiřímu Bulisovi s úctou a od srdce

Album cover verzí písní Jiřího Bulise sestavil Martin E. Kyšperský ve spolupráci se skladatelovou sestrou Lucií Dlabolovou. Vznikla nahrávka, z níž i přes účast našich alternativních špiček pořád sálá silná osobnost autora původního materiálu.

Symfonie smrti z bezprostřední blízkosti

Ensemble Opera Diversa v současné době poněkud hledá svou novou divadelní tvář, o to víc se ale zkoncentrovala koncertní činnost souboru. Provedením Šostakovičovy Symfonie č. 14 v Domě umění přineslo publiku intimní a pronikavé setkání s tragickou hudbou v díle, které se u nás skoro nehraje a v Brně zaznělo poprvé.

Janáčkův klavír v rukou dnešních skladatelů

Koncepční album vycházející z Janáčkova materiálu sestavil producent Jozef Cseres. Janáčkův materiál je tu hudební – Gordon Monahan zpracoval motivy z Glagolské mše, Sinfonietty a dalších skladeb –, ale také fyzický – Alvin Curran nahrál vlastní skladby na Janáčkův klavír. Vznikla nápaditá a originální pocta bez sentimentu a povinné úcty.

Druhá tráva. Ve výborné formě, zblízka a bez zbytečného přikrašlování

Svébytná bluegrassová kapela s autorem a zpěvákem Robertem Křesťanem slaví pětadvacet let existence. K narozeninám natočila své první DVD. Ukazuje se na něm s řadou hostů a ve špičkové kvalitě podávané se zdánlivou samozřejmostí.

Historie, osobnosti a místa v článcích roku 2015 

Ferdinand Vach. 155 let od narození moravského učitele – věnováno vynikajícímu sbormistrovi
Vladimír Helfert. Nejedlý měsíční kritik v Brně – základní osobnost naší hudební vědy v malé výroční reflexi
Aleksandar Marković. Ohlédnutí za odcházejícím šéfdirigentem – shrnutí působení zatím posledního šéfdirigenta Filharmonie Brno

Zanechte zbytečných nadějí: Brundibár zůstal v ghettu – mimořádný hudebně-divadelní projekt s dětmi s vyloučených lokalit
Pět minut před začátkem: Spolková, Harlem, TetraHydroClub – nejúspěšnější část cyklu o zvucích koncertních sálů a klubů, kde se právě nehraje
Lenka Zogatová a všechny její příští večírky – prostě Zogatka. Na textu ke vzpomínkovému večeru se podíleli i Josef Ostřanský (Dunaj, E, Boo…) a Zuzana Fuksová (Čokovoko)

Rozhovory roku 2015 

Jiří Heřman: Vlastně pořád objevuji, co to opera je – rozhovor s novým ředitelem Janáčkovy opery
Mezníkem byla Sestra Psích vojáků. 25 let vydavatelství Indies – tři zakladatelé kdysi jednotného, ale i po rozdělení dobře fungujícího vydavatelství
Jitka Šuranská: Umím pořád hrát za litr slivovice – houslistka a zpěvačka o sobě i Folkových prázdninách v Náměšti nad Oslavou

Nikola Muchová: Když má kapela zaujmout, tak musí mít jeden labilní prvek – Mucha o svých plánech, hudbě i životě vůbec
Pavel Černoch: Kariéru dělají většinou střelci a ranaři – náš přední tenorista o světové kariéře a dobývání Metropolitní opery
Jakub Hrůša: Hledání na zkouškách mě baví a fascinuje – rozhovor před dirigentským debutem ve Vídeňské státní opeře
Gabriela Tardonová: Za vizemi se člověk moc žene – dirigentka Ensemble Opera Diversa a Mladých brněnských symfoniků

Foto Eva Svobodová, Jiří Sláma, Petr Tibi, Mizuki Nakeshu, Jiří Salik Sláma

Koncert tělesa Brno Contemporary Orchestra v čele s vedoucím a dirigentem Pavlem Šnajdrem uskutečněný ve čtvrtek 18. dubna v netradičních prostorách kavárny Pole Rebelbean nesl podtitul Vyprávění o hudbě, která neumí kalkulovat. Dramaturgicky se večer inspiroval dvěmi literárními díly – My od Jevgenije Zamjatina a Paříž ve dvacátém století od Julese Verna – utopicky líčící budoucnost lidstva, ale i hudby. Kromě orchestru se publiku představili také mezzosopranistka Marie Kopecká-VerhoevenDominique Defontaines a francouzský ansámbl Rés(O)nances věnující se prolínání výtvarného umění s hudbou.  více

Stávající šéfdirigent Filharmonie Brno – Dennis Russell Davies oslavil v úterý 16. dubna osmdesáté narozeniny. U této příležitosti připravila filharmonie koncert s názvem Smetana 200 &Davies 80, na kterém zazněl cyklus symfonických básní Má vlast od Bedřicha Smetany. Ve čtvrtek 18. dubna se tak v Besedním domě symbolicky propojilo Smetanovo a Daviesovo jubileum. Má vlast ovšem nezazněla v tradiční orchestrální verzi, ale v transkripci pro čtyřruční klavír, kterou vytvořil sám autor bezprostředně po dokončení cyklu. Dennise Russella Daviese, který se tentokrát nepředstavil jako dirigent, ale jako klavírista, doplnila jeho životní i umělecká partnerka Maki Namekawa. Celý koncert pak doprovodily vizualizace Cori O’Lana a umělecký přednes Michala Bumbálkavíce

Léta se čtyřkou na konci si v Česku pravidelně připomínáme jako Rok české hudby. Je ale samozřejmé, že výročí nemají pouze čeští skladatelé a jejich díla, ale také skladby autorů zahraničních, nebo takových, u kterých by se dal o zmíněné českosti vést spor. Program s příhodným názvem Rapsodie v modrém 100, složený ze dvou kompozic, které mají v tomto roce své kulaté výročí, s přidáním skladby od letošního jubilanta, provedla ve čtvrtek 11. dubna 2024 v Janáčkově divadle Filharmonie Brno pod vedením Dennise Russella Daviese, který se tentokrát představil také jako klavírní sólista.  více

Neznámý Leoš Janáček a počátky baroka byl název koncertu souboru Musica Florea věnujícího se poučené interpretaci, V roce 1992 ho založil violoncellista a dirigent Marek Štryncl. Od roku 2002 soubor pořádá speciální koncertní řady, v nichž se zaměřuje na prezentaci nově objevených i známých skladeb. A právě večery věnované Janáčkovým drobným liturgickým sborovým skladbám na latinské texty a převážně instrumentálním raně barokním dílům představují koncertní řadu, při které se posluchačům představili sólisté Barbora Kotlánová (soprán), Stanislava Mihalcová (soprán), Daniela Čermáková (alt), Hasan El Dunia (tenor) a Jaromír Nosek (bas).  více

Brněnský Velikonoční festival duchovní hudby vyvrcholil nedělním koncertem v katedrále sv. Petra a Pavla. Napříč letošním 31. ročníkem a také při posledním hudebním večeru zněla díla ryze českých skladatelů. Tentokrát v podání sólistů Pavly Vykopalové (soprán), Jany Hrochové (mezzosoprán), Eduarda Martyniuka (tenor), Jozefa Benciho (bas), varhaníka Petra Kolaře, dále Českého filharmonického sboru Brno pod vedením sbormistra Petra Fialy. Glagolská mše jako prvotřídní záležitost klasické hudby, byla uvedena za doprovodu Filharmonie Brno s milým hostem, dirigentem Tomášem Netopilemvíce

Po Smetanově Daliborovi dorazila v pátek 5. dubna na prkna Janáčkova divadla další z oper velikánů české národní hudby – pohádková Rusalka Antonína Dvořáka na libreto Jaroslava Kvapila. V režii Davida Radoka, který dílo uchopil předně jako vážnou dramatickou a symbolickou operu, z níž mj. zcela vyškrtl komické postavy Hajného a Kuchtíka. Scénografie se rovněž ujal Radok, přičemž vycházel z konceptu Rusalky scénografa Larse-Ake Thessmana uvedené při inscenaci v operním domě GöteborgsOperan roku 2012. Kostýmy navrhla Zuzana Ježková, choreografii připravila Andrea Miltnerová a světelného designu se ujal Přemysl Janda. V pěveckých rolích se představili Jana Šrejma Kačírková (Rusalka), Peter Berger (Princ), Jan Šťáva (Vodník), Eliška Gattringerová (Cizí kněžna), Václava Krejčí Housková (Ježibaba), Tadeáš Hoza (Lovec) a Doubravka SoučkováIvana Pavlů a Monika Jägerová (trojice žínek). Sbor vedl Pavel Koňárek a hudebního nastudování a premiérového uvedení se chopil dirigent Marko Ivanovićvíce

Jedním z nejvýraznějších prvků letošního ročníku Velikonočního festivalu duchovní hudby bylo uvedení úctyhodného počtu skladeb, které zazněly ve světové premiéře. Jednou z těchto kompozic představovalo také Niedzielne rano (Nedělní ráno) skladatele Martina Smolky (*1959), které vzniklo na objednávku festivalu a v podání Cappelly Mariany. Ve složení Barbora Kabátková – soprán, Daniela Čermáková – alt, Vojtěch Semerád – tenor/umělecký vedoucí, Tomáš Lajtkep – tenor a Tomáš Šelc – baryton. Skladba zazněla v pátek 5. dubna v kostele sv. Augustina. Smolkovo dílo bylo doplněno chorálem a kompozicemi ze 13.–16. století.  více

Velké finále 31. ročníku Velikonočního festivalu duchovní hudby se již pomalu a jistě blíží – pomyslný odpočet trojice posledních koncertů zahájil čtvrteční večer 4. dubna v kostele sv. Janů s podtitulem Kantiléna: Zemek Novák, Graham, Emmert. Jak je již z názvu zjevné, dramaturgii koncertu tvořila díla Pavla Zemka Nováka, Petera Grahama a Františka Gregora Emmerta. Stejně patrné však již není, že skladby Zemka Nováka a Grahama se po více než třiceti letech – a právě na 31. ročníku festivalu – dočkaly své světové premiéry. Není bez zajímavosti, že původně měly skladby zaznít společně v rámci vigilie o Bílé sobotě. Samotné interpretace duchovních kompozic brněnských skladatelů se ujaly sopranistky Aneta Podracká Bendová a Jana Vondrů, s nimiž vystoupili varhaník Petr Kolář, dětský sbor Kantiléna pod vedením sbormistra Michala Jančíka a soubor Brno Contemporary Orchestra pod taktovkou Pavla Šnajdravíce

Podobně jako každý rok, byl i v rámci letošního ročníku Velikonočního festivalu duchovní hudby jeden z večerů věnován sólovému varhannímu recitálu. V úterý 2. dubna za varhany ve starobrněnské bazilice Nanebevzetí Panny Marie usedl původem slovenský varhaník Marek Paľa a provedl výběr z varhanních skladeb českých autorů vrcholného a pozdního romantismu, čímž doplnil stávající Rok české hudby. Několik děl úterního programu navíc zaznělo v přinejmenším brněnské premiéře.  více

Neodmyslitelnou součástí Velikonočního festivalu duchovní hudby jsou tři večery tzv. tenebrae obsahem navracející se ke křesťanským obřadům ve Svatém týdnu. Tento rok temné hodinky připadly na středu 27. března – pátek 29. března, a jak už je tradicí, konají se v kostele Nanebevzetí Panny Marie. Letos jsou tyto tři večery výjimečné především z hlediska dramaturgie, jelikož si pořadatelé festivalu objednali nové zhudebnění liturgických textů. Recenze se ohlíží za prvním ze tří večerů, při kterém ve světové premiéře zazněla díla od skladatelů Zdeňka Klaudy a Lukáše Hurníka. Provedení se ujali zpěváci Kristýna Fílová (soprán), Zuzana Čurmová (soprán), Alžběta Symerská (alt), Ondřej Holub (tenor) a Jiří Miroslav Procházka (bas) za doprovodu varhanního pozitivu a sbormistrovského dohledu Zdeňka Klaudy a recitace P. Jana Pacneravíce

Propojení, jednota, rozjímání – těmito slovy lze popsat hudební večer v režii Schola Gregoriana Pragensis pod vedením Davida Ebena a varhaníka Tomáše Thona, který se včera uskutečnil v rámci Velikonočního festivalu duchovní hudby v brněnském Kostele sv. Tomáše. Nejen zpěv gregoriánského chorálu, ale také díla skladatele Petra Ebena (1929–2007) na hodinu zvukově a barevně opanovala i oživila chrámový prostor.  více

Koncertem s názvem Ensemble Inégal: Zelenka včera v kostele sv. Janů zahájil 31. ročník Velikonočního festivalu duchovní hudby, tentokrát s přízviskem Terroir. Toto napůl záhadné slovo, které se s oblibou používá v souvislosti s vínem, pochází z latinského označení pro zemi, půdu a nese v sobě souhrn všech vlivů, zejména pak přírodních podmínek konkrétního místa na zde pěstované rostliny. Tento výraz je tedy metonymicky přenesená na program letošního ročníku VFDH, neboť se skládá výhradně z děl tuzemských autorů, čímž doplňuje probíhající Rok české hudbyvíce

Největší doménou Filharmonie Brno je bezesporu pořádání koncertů klasické hudby. Přesto se občas pod její hlavičkou odehraje koncert, který se tomuto okruhu vymyká a naláká i posluchače, kterým je bližší spíše hudba populární, zejména jazzová. Jednou z těchto akcí byl recitál klavíristy Bojana Z, který se odehrál v úterý 19. března v sále Besedního domu.  více

Posledním projektem Komorní opery Hudební fakulty Janáčkovy akademie múzických umění se stalo uvedení dvou českých jednoaktových oper: V studni Viléma Blodka (1834–1874) a Polapená nevěra Otmara Máchy (1922–2006). Hudební fakulta se při jejich realizaci spojila s Ateliérem divadla a výchovy pro neslyšící Divadelní fakulty JAMU a vznikl projekt, který se snaží hudbu přiblížit právě neslyšícím. Toto spojení se ovšem na prknech Divadla na Orlí neuskutečnilo poprvé. Již dříve zde byly uvedeny inscenace, které fungovaly na podobném principu: například Hudba pro oči (2014) se skladbami Leoše Janáčka a Bohuslava Martinů nebo Pojď se mnou do světa – písně Jiřího Bulise tlumočené do českého znakového jazyka (2020). Nyní recenzovaný projekt měl premiéry 16. a 17. března v Divadle na Orlí.  více

Pro čtvrtý abonentní koncert cyklu Filharmonie doma, který se odehrál 14. března v Besedním domě a nesl označení Mozartiana, zvolila Filharmonie Brno, tentokrát pod vedením česko-japonského dirigenta Chuheie Iwasakiho, čtyři skladby z 18.–20. století. Tato díla dramaturgicky spojuje buď přímo vznik v období klasicismu nebo inspirace hudebními postupy pro toto období typickými. Jako sólistka se v první polovině koncertu představila flétnistka Martina Venc Matušínskávíce

Nejčtenější

Kritika

Koncert tělesa Brno Contemporary Orchestra v čele s vedoucím a dirigentem Pavlem Šnajdrem uskutečněný ve čtvrtek 18. dubna v netradičních prostorách kavárny Pole Rebelbean nesl podtitul Vyprávění o hudbě, která neumí kalkulovat. Dramaturgicky se večer inspiroval dvěmi literárními díly – My od Jevgenije Zamjatina a Paříž ve dvacátém století od Julese Verna – utopicky líčící budoucnost lidstva, ale i hudby. Kromě orchestru se publiku představili také mezzosopranistka Marie Kopecká-VerhoevenDominique Defontaines a francouzský ansámbl Rés(O)nances věnující se prolínání výtvarného umění s hudbou.  více